Čtyřsetstránkový esej o nenávisti, svůdnosti lži a střetu kultur

recenze

Turecké zrcadlo (2016) / LucieBenesova

Při čtení českého překladu Tureckého zrcadla čtenáře po celou dobu provázejí pocity navštěvování už známých míst. Dobrodružný historický román a zároveň nesmírně precizně napsaný čtyřsetstránkový esej o nenávisti, svůdnosti lži a střetu kultur ukazuje, že síla této knihy není v tom, že autor říká nutně věci nové - ale že je dokáže říkat nově. Román složitě uspořádaným způsobem, ale mistrně, popisuje osudy Maďarů v 16. století. To vytváří jakousi Ariadninu nit vedoucí čtenáře labyrintickým uspořádáním románu, čtenář prochází evropskými dějinami daného období a autor mu nepostřehnutelně podsouvá paralely se současností. V takto monumentální a vyzrálé podobě - v níž se kromě řady vzrušujících příběhů upozorňuje na mimořádně široké pole možných důsledků bujení nevázaných interpretací - jde o vskutku impozantní dílo.
Maďarský spisovatel Viktor Horváth se narodil v roce 1962 v Pětikostelí (Pécs), na tamější univerzitě vyučuje historii a literaturu, krom toho překládá z angličtiny, španělštiny a němčiny. Debutoval v roce 2004, je autorem několika knih, za svůj impozantní historický román Turecké zrcadlo obdržel v roce 2011 Cenu Evropské unie za literaturu.
Kniha uvádí čtenáře na dobrodružnou cestu Maďarskem 16. Století, kdy toto území ovládala Osmanská říše Sulejmana I. Román popisuje situaci, kdy Maďaři museli žít mezi dvěma protichůdnými světy, Osmanskou říší a Habsburskou monarchií. Autor skvěle vykresluje dobové reálie, sledujeme, jak Pětikostelí pomalu proměňuje svůj evropský ráz a stává se světem Pohádek tísíce a jedné noci. Po ulicích kráčí velbloudi, na stromech rostou meruňky a datle, lidé chodí do tureckých lázní a nad městem se tyčí minaret mešity. Sledujeme svět Maďarů očima tureckých okupantů. Čtenář pozoruje proměnu známého světa v exotickou a cizí krajinu.
Kniha ale nebude zajímavá pro toho, kdo hledá intriky a všelijaké milostné pletky kolem sultánova dvora, případně mezi uherskou šlechtou před bitvou u Moháče. Autor má rozsáhlé faktické vědomosti o době a jejích aktérech a umí psát. Nestaví ale na příběhu, spíše na atmosféře doby, překvapuje úplně novými závěry, např. uherský král se podle něho neutopil v bažinách u Moháče, ale byl úkladně zavražděn. Sultán má s Uhrami svoje záměry, mají být zásobárnou potravy, až potáhne na Vídeň, nechce je proto materiálně vyždímat a zničit. Vzdáleně autor přístupem k historickému materiálu připomíná našeho Zikmunda Wintra. Je ovšem mnohem barvitější, už vzhledem k prostředí, v němž se jeho příběh odehrává. Také pohled na sultána a jeho okolí je vrstevnatější, zajímavější. Stručně řečeno: Viktor Horváth nenapsal tuctový historický román, na jaký jsme zvyklí.

---

Turecké zrcadlo Viktor Horváth

Román Turecké zrcadlo je dobrodružnou výpravou do 16. století na území dnešního Maďarska, do země položené mezi dvě říše, jejímž pánem je právě teď sultán Sulejman Nádherný, pán všech pánů tohoto světa a Majitel lidských hrdel. Pr... více

---

Komentáře (6)

Přidat komentář

---