Denise Mina patří k špičce současné detektivky. Svědčí o tom ocenění odborníků a obliba čtenářů. Řada fanoušků této autorce roste geometrickou řadou. Její hrdinka Alex Morrorová uhrane každého! Je to pěkně tvrdá ženská, která dobře ví, jak to na světě chodí, není přecitlivělá a hned tak něco ji nezdolá. Však vyrůstala jenom s matkou a ta ji rozhodně sentimentalitě nenaučila. Je dcerou glasgowského mafiána, což naštěstí nikdo netuší a co ona sama důsledně tají. Nemohla by totiž pracovat u policie. V románu Stále půlnoc neprožívá zrovna dobré období, zemřel jí syn, s mužem se ztratili jeden druhému v bludišti zármutku, proto se jí kolikrát nechce ani domů, bohužel na stanici to taky za moc nestojí. A tak se upíná ke svým případům a pohybuje se nejradši v terénu.
Do cesty se jí právě teď znovu přimotá nevlastní bratr, je stejně starý, chodili spolu dokonce do školy. Do té doby o sobě nevěděli, až v první třídě oba ujistili, že mají sourozence. Ti malí to tehdy vzali v pohodě, s matkami to tak pohodové nebylo. Jednoho dne se dokonce popraly před školou. Je tedy zřejmé, že Alex od dětství zůstává uzavřenou osobou a hned tak s někým své pocity nesdílí. A to je to, co dneska ji tolik bolí, co znovu a znovu rozdírá ránu, která by se i za příznivějších okolností jen tak jednoduše nezahojila. Dneska je bratr na druhé straně zákona, stal se tátovým pokračovatelem. Co s tím nevlastní sestra provede, zajistí ho? A co on? Práskne, že je dcerou mafiána?
Denise Mina to se čtenáři umí dokonale. Dokáže přesně dávkovat jednotlivé epizody, udržuje je v napětí, co to dá, předhazuje stopy, aby mohli zapojit vlastní hlavu a pokusili se být sami vyšetřovateli. Jenže dlouho nikoho v náskoku nenechá a rychle zveřejní nový překvapivý moment. Skvěle vypracované popisy postav, dobře vypointované osudy jednotlivců, cit pro udržení čtenářovy pozornosti. To vše k autorce patří. Umí to skvěle – nevím, zda se tomu naučila díky komiksům, kterých je scenáristkou, nebo zda díky dobré fabulaci příběhů se teprve do komiksů pustila – výsledek je v obou případech jednoznačně pozitivní – stojí za přečtení romány i komiksy!
Panteon nás navnadil před časem oceněnou knížkou Konec vosí sezóny. Taky velmi působivý krimi román. I když je pravdou, že jsem byla v jeho případě trošku popletená z toho, jak se k Alex ostatní kolegové chovají. Ovšem teď už je mi vše jasné – právě Stále půlnoc objasní to, co je v „Sezóně“ jen naznačováno. Čtěte tedy raději podle pořadí, ve kterém autorka romány napsala.
Máte-li chuť si přečíst dobrou detektivku, je tady správná volba – případy Alex Morrorové. Navíc, se dozvíte spoustu zajímavých informací nejenom o skotském podsvětí – a to je taky potřeba, aby měl člověk náležitý přehled. Napínavý román přeložil Ivan Němeček. Jediné, co mi na románu trošku drhne, je jeho sazba. Nemohu za to, ale strana začínající v půli řádku (končící odstavec) mne prostě ničí – je to proti grafickému úzu a určitě by stálo za to, si i na této složce dávat záležet. Jen kvůli tomu píšu knize malé minus. Autorka a překladatel však za to opravdu nemohou, ti svou práci odvedli na 100 %.
Stále půlnoc Denise Mina
Klidný nedělní večer na předměstí Glasgow. Běží televize, v troubě se peče večeře. Klid naruší stará otlučená dodávka, která prorazí dveře jednoho ospalého domu. Vyřítí se z ní skupina ozbrojených mužů v kuklách. Zajmou rodinu a p... více
Děkuji za tip na knihu. Momentálně jsme spíš masírování detektivkami ze Skandinávie, které rozhodně nejsou špatné, ale všeho moc někdy škodí. Ráda dám slovo i konkurenci.