Devět tváří ženy

recenze

Kniha devíti příběhů o jedné ženě. Vyznání lásky i pochopení jedné dívky, která ostatním zasáhla do života. Kolik podob má vlastně láska? Kolik podob může mít jedna žena? Zde máte možná malou odpověď.

Metafora loni vydala poetickou knihu Devět tváří tebe ve své edici 7lásky. Ukazuje nám, kolik podob můžeme mít jedna žena - dívka.
Vidíme ji očima těch, kterým prošla životem. Neznáme její jméno, ani kde bydlí. Víme ale, jak se dívá na svět. Jak miluje a jak je milována. Poznáváme ji jako malou holčičku, ale i jako ženu. Každého nějak ovlivnila a oni zase ji.

Kniha, která se tváří jako klasická červená knihovna. Jestli tomu tak opravdu je, nechám na vás.
Já mám z ní dojem hodně poetický. Příběhy, které se před námi rozprostírají, nám vytváří iluzi jedné ženy. Není dokonalá, ale v očích těch, kterým vstoupila do života, něco znamená. Vidíme ji jako dítě školou povinné, ale i jako ženu se svými touhami, nadějemi... Vytváříme si její obraz a sledujeme ji očima těch, kteří o ní vyprávějí.
Četla se sama pro svůj malebný jazyk a toho, jak je popsána každá situace. Snad i díky tomu jsem jí sfoukla během dvou dnů. Při tom po sobě zanechala takový melancholický nádech. Možná až pachuť smutku, kterou vzápětí vystřídá něžný úsměv a zamyšlení. To nad tím, když vás přepadne otázka - JSEM ŽENA. JAK MĚ ASI VNÍMAJÍ OSTATNÍ?

„Jsi krásná… jako rozptýlené paprsky světla procházející sklem.“ Román složený z devíti příběhů je něžným popisem mladé ženy, vyprávěným z pohledu těch, s nimiž prožívá různé epizody svého života od dětství až po dospělost. Dev... více

Komentáře (0)