Ač pátrám v paměti jak pátrám, tak asi jediná kniha, kterou jsem od Jojo přečetla, tak je Stříbrná zátoka (recenze tady). Možná právě kvůli této zkušenosti jsem čekala romantiku a nic víc. Byla jsem na to natěšena, ovšem jaké bylo mé překvapení, že v knize je vše jinak...
Píše se rok 1916, když francouzský malíř Édouard Lefevre odchází bojovat na frontu. Jeho mladé manželce Sophii zůstává na památku její portrét, na svou dobu poněkud nezvyklý. Poté co městečko, kde Sophie žije, padne do rukou Němcům, ocitají se jeho obyvatelé na samé hranici absolutní bídy a pro kousek chleba musejí často dát všanc i holý život. A tehdy Sophiin portrét upoutá pozornost nového Kommandanta. Německý důstojník je obrazem doslova posedlý a Sophie je odhodlaná riskovat cokoliv - rodinu, svou pověst i život -, jen aby mohla znovu spatřit svého muže....
O bezmála sto let později dostane Liv Halstonová od svého muže darem působivý portrét mladé ženy, který koupil za pár šupů na ulici. Posléze se ovšem ukáže, že obraz má nesmírnou cenu, a rozhoří se boj o to, kdo je jeho skutečným vlastníkem. A Livino přesvědčení o správnosti věcí podstoupí náročnou zkoušku. Stejně jako Sophie je však pevně odhodlaná bojovat za to, co má na světě nejraději...
"Když mu přestane bušit srdce, vzpomene si na jednoho vysloužilého detektiva, s nímž se začal přátelit po svém příjezdu do Londýna. Vybavuje si jeho tvář, poskládanou do sarkastických vrásek z pobavení nad tím, jak to na světě chodí."
Když začnete číst, tak se ocitnete v roce 1916, dýchne na vás ponurá atmosféra obsazování francouzského městečka St. Péronne a prožíváte s hrdiny všechny příkoří, které jim němečtí vojáci dělají. Je to velmi emotivní začátek, který mne utvrdil v tom, že opravdu chci dál pokračovat ve čtení. Po několika stránkách se ocitáme v roce 2006, kdy se v Londýně seznámíme s Liv, která má za sebou tragickou minulost, se kterou se těžce vyrovnává a přitom má u sebe velmi vzácný poklad, díky kterému by mohla znovu začít žít a být šťastná.. Ovšem, nebyla by to kniha, aby se všechno nemotalo a nestávaly se dějové zvraty. A právě ty zvraty jsou v knize tak perfektně popsány, že si její čtení užíváte od začátku do konce.
Příběh je vyprávěn ve dvou dějových liniích, tedy rok 1916 a 2006, přičemž se to prolíná, ale je to jasně napsáno. Nemusíte se bát, že byste se ztráceli. Mě osobně více bavila minulost a vždy když skončila část o ní, tak jsem jen doufala, že přítomnost bude kratší, abych se vrátila v Sophii a věděla, co s ní bylo dál a nejen s ní. Sophie je pro mě tou správnou hrdinkou celého příběhu. Na druhou stranu Liv taky není až tak špatná, ale musím se přiznat, že někdy mi lezla neskutečně na nervy.
"Obyčejně mě jen tak něco nerozbrečí, vlastně skoro nic, ale teď jsem v prázdné, studené kuchyni pečlivě zasunula dopis zpět do obálky, položila si hlavu na složené ruce a rozplakala se."
V knize si každý najde to své, co se mu bude líbit, tomu pevně věřím. A hlavně, najde se zde jak romantika, láska, odhodlání, pevná vůle, tak strach, odolnost, bezmocnost či důvěra. Po dočtení jsem měla na jazyku jen jednu větu: "Dokud žiju, doufám." Naprosto to podle mne vystihuje jak život Sophie, tak život Liv a hlavně, člověk musí věřit, že ne všechno je jen černobílé.
Jsem příběhem okouzlena a věřím, že budete i vy a tuto knihu opravdu doporučuji.
Mějte krásný víkend!
Daramegan
Dívka, již jsi tu zanechal
Jojo Moyes
Píše se rok 1916, když francouzský malíř Édouard Lefevre odchází bojovat na frontu. Jeho mladé manželce Sophii zůstává na památku její portrét, na svou dobu poněkud nezvyklý. Poté, co městečko, kde Sophie žije, padne do rukou Němc... více
