Stepfordské paničky je už druhý Levinův román, kde se objevuje téma zrady muže vůči (?) milované ženě. Zda je opravdu milovaná, je otázka, protože podle mě kdo miluje, by něco takého neudělal. Levinovo dílo ale toto téma nerozebírá. Je zde pouze zobrazeno, více se mu příběh nevěnuje. Kniha vás zavede do klidného malebného Stepfordu, kde se ale pod tichými střechami děje něco zvláštního.
Když se Joanna s manželem Walterem a dětmi přestěhují do Stepfordu, zdá se jim městečko jako dokonalé místo. Jediné, co jim oběma vadí, je Mužské sdružení, uzavřený klub, do kterého se nepřijímají ženy. Joanna se marně snaží spřátelit s místními ženami, všechny jsou totiž posedlé úklidem, nemají čas na nic jiného než na leštění podlah a nábytku a volný čas a koníčky jsou pro ně neznámými pojmy. Nakonec se seznámí s Bobbie a Charmaine, které ve Stepfordu nebydlí dlouho. Po nějakém čase se Charmaine znenadání změní a stane se stejnou jako ostatní – paničkou s naleštěnou domácností. Bobbie a Joanna se chtějí odstěhovat. Bojí se, že je potká stejný osud. Utečou ale ze Stepfordu včas?
Levin celou dobu vypravuje klidně, jemně a jednoduše, jako kdyby vlastně o nic nešlo a jen psal o obyčejném nijak zvláštním dni. Ale i přesto dokáže vyvolat napětí. Sem tam utrousí nějaký detail, který se vám připojí k významu až o několik stran dál. K závěru knihy všechno náhle a poměrně nečekaně vygraduje.
Konec je šokující, mírně matoucí a hlavně děsivý. Najednou se změní hlavní postava a na příběh se díváte jinýma očima. Netušíte, co se vlastně stalo, ale víte, co novou postavu čeká.
Rozřešení zůstává v náznacích, je zatajeno a neodkryto a na čtenáři zůstává, aby ho objevil. Vymyslet si můžete vlastní. Nebo se můžete přiklonit k nějakému, které je v příběhu nastíněno. Jak se na to podíváte? Realisticky? Anebo bláznivě jako Joanna?
Ukázka:
„Dneska hrát přece nemůžeme,“ namítla Charmaine. „Jednak mám moc práce…“ „Práce?“ „V domácnosti.“ Joanna se na ni užasle podívala. „Dali jsme Nettie výpověď,“ vysvětlovala Charmaine. „Ani si neumíš představit, jak skandálně tu domácnost odbývala. Na první pohled vypadá dům čistý, ale jen se zkus podívat do koutů. Včera jsem uklidila kuchyň a jídelnu, ale ještě se musím pustit do ostatních pokojů. Nemůžu přece chtít po Edovi, aby žil v takové špíně.“ Joanna na ni pohlédla a poznamenala: „To jsou mi divné vtipy.“ „Ale já vůbec nevtipkuju,“ řekla Charmaine. „Ed je báječný mužský a já byla dlouho lenivá a sobecká. S tenisem jsem skoncovala a astrologické knihy už taky číst nebudu. Odteďka chci jen pečovat o Eda a také o Merilla. Vždyť se můžu pokládat za šťastnou, že mám tak skvělého muže a syna.“
Stepfordské paničky
Ira Levin
Jaké tajemství skrývá městečko Stepford za leskem fasád luxusních domů? Proč zdejší muži tráví svůj volný čas v uzavřené společnosti pánského klubu? Vždyť doma je čekají ženy naplňující ideál amerických manželek - krásné, milující... více
