„Všem, kdo vědí, že nestvůry jsou skutečné.“
Samotného Draculu od Brama Stokera jsem četla už před nějakou dobou. Zanechal ve mně pocit jako plno jiných knížek. Knihu jsem přečetla a jdeme na další. U této bylo ale všechno jinak.
Kniha má opravdu krásnou obálku, která se jen tak nevidí, a také je to pořádná bichle. Možná i kvůli velikosti jsem čtení oddalovala. Nyní si říkám, jak jsem bez tohoto příběhu mohla v klidu žít?
Děj mě strhl od první stránky a to napětí, které jsem cítila mě už neopustilo. Po zádech mi běhal mráz, stály mi chlupy na rukou, bála jsem se s hlavními hrdiny a díky skvělému popisu, jsem často měla pocit, že jsem tam s nimi a vše také prožívám.
Stránka za stránkou utíkala a já příběh opravdu hltala. Další a další rozuzlení ve mně vzbudilo jen další touhu po další a další kapitole. Po dočtení, jsem knihu zavřela a jen koukala do blba a přemýšlela, co se to sakra všechno událo, protože závěrečnou poznámku autorů budu v hlavě probírat ještě hodně dlouho.
Toto je opravdu vydařená kniha. Mrzí mě, že ji nemůžu vzít opět do rukou, číst celý příběh poprvé a znovu vše prožít. Chtěla bych opět cítit to, co jsem cítila pří každém napínavém okamžiku a to, jak se mi při rozuzlení další věci otevírala pusa dokořán.
Jak už jsem psala, teď ještě dlouho budu celou knihu zpracovávat a přemýšlet, co je na tomto příběhu pravda.
HODNOCENÍ: 5/5
Dracul
Dacre Stoker
Román Dracul je inspirovaný deníkovými záznamy autora jednoho z nejslavnějších hororů, jehož lze označit za zakladatele žánru. Píše se rok 1868 a jednadvacetiletý Bram Stoker se zabarikáduje v místnosti ve věži opuštěného klášter... více
