Duna

recenze

Duna (2006) / sgjoli

Duna, první díl ze stejnojmenné šestidílné ságy Franka Herberta, nás seznamuje s dalekou budoucností, v níž je zcela běžné absolvovat vesmírné cesty a kde veškeré společensko-politicko-náboženské vztahy, které známe z planety Země, nabývají meziplanetárních rozměrů. Nejdůležitější komoditu ve vesmíru tvoří koření, tzv. melanž, kterou lze získat jen na jediném místě – na vzdálené a nehostinné planetě Arrakis, zvané taktéž Duna. Kdo ovládá Dunu a těžbu koření, je mocným pánem. Je však přitom odsouzen žít v neustálém ohrožení, protože správu nad Arrakis by si rád vzal na starosti nejeden z velkorodů.

To pozná na vlastní kůži i Paul Atreides, jehož otci, vévodu Letovi, se správa nad Arrakis stala osudnou. Paul a jeho matka jsou po útoku na domovské sídlo nuceni uprchnout do pouště mezi fremeny, kde hledají úkryt před imperátorovými vojáky-saudarkary a vojáky barona Vladimira Harkonnena, který chce Dunu získat zpět do svého područí.

Mezi fremeny už po nějaký čas koluje legenda o proroku Mua'd Dibovi, který je povede do boje o svobodu a o nadvládu nad svojí domovskou planetou. Je snad toto osudem Paula Atreida?

Již dlouhá léta se Duna řadí mezi pilíře sci-fi literatury, a to zcela právem. Jedná se o detailní, komplexní dílo, které v sobě zahrnuje dokonale propracovanou vizi budoucnosti, a to tak přesvědčivě podanou, jako by si snad autor byl 100% jist, že se tímto směrem náš svět skutečně vyvine. Do kabátu epického příběhu navíc dokonale zahalil spoustu motivů, které jsou řadu let skvěle vztažitelné na naši současnost, což z Duny dělá nadčasové dílo, které si svou nadčasovost podle mého zachová ještě dlouhou dobu.

Od prvních stránek je člověku jasné, že Duna je detailně propracovaným světem plným složitých vztahů, velké řady postav hrajících významnou roli ve spletitém ději, nových technologií a také nových termínů. Nutná orientace ve výše zmíněném, s níž Herbert od samého začátku počítá, tak sice čtenáře může lehce ve čtení zpomalit, možná i někoho odradit, ale v případě, že se těmito spletitostmi prokoušete a vytrváte, čeká vás epické vyprávění o chtivosti, touze po moci a touze po svobodě. Významným pomocníkem se tudíž čtenářům stává přehled hlavních postav a seznam všech používaných termínů, které jsou stručně a přitom srozumitelně vysvětleny.

Fascinuje mne, s jakou jistotou Herbert ve svém románu líčí budoucnost. I za stovky let bude podle jeho mínění hnacím motorem touha po moci – s tím rozdílem, že v naší době je mocný ten, kdo má peníze, a v budoucnu ten, kdo ovládá jediný zdroj melanže, planetu Arrakis. Lidská povaha se i přes letitý společenský vývoj a technologický pokrok podle autora vlastně moc nezmění. Je to jedna z těch věcí, kterou si člověk může vztáhnout na svou dobu – i přes to, jak se společnost vyvíjí, boj o moc je nepřetržitý a všudypřítomný. Politika a boj o moc se tak stávají důležitými tématy této knihy.

Dalším – stejně významným tématem – je náboženství, resp. víra občas hraničící s fanatismem. Na jedné straně je to zastoupeno společenstvím Bene Gesserit – sesterstvem, jehož členky procházejí náročným duševním a tělesným výcvikem a které hraje důležitou roli v chodu politicko-společenských vztahů. Na druhé straně to jsou pak fremeni a jejich legenda o Mua'd Dibovi, s níž se pojí vize jedince, který si dokáže podmanit davy svým uhrančivým charismatem, pádnými argumenty a mravní silou, ruku v ruce se silou davu deroucího se kupředu za svým přesvědčením. Skupina lidí, mající v sobě vizi svobody, jen čeká na jiskru v podobě silného vůdce, která rozpoutá mocný oheň v podobě nábožensko-politicky motivované vzpoury.

Na pozadí bojů o nadvládu nad těžbou koření se Herbertovi podařilo skvěle zmapovat ekologickou situaci na Arrakis, kde jsou voda a vodní zdroje obecně výrazným a velmi citelným nedostatkem. Každý, kdo chce přežít v písečných planinách nehostinné planety, musí umět prakticky a efektivně pracovat se svými zásobami tekutin. Opět se jedná o jedno z těch nadčasových témat, které lze vztáhnout na svoji dobu a svoje prostředí.

Přestože je svět Duny drsný, krutý a nehostinný, Herbert celý příběh líčí tak přesvědčivě, že i přes veškerá nebezpečí jsem celou dobu chtěla být součástí tohoto světa. Chtěla jsem cestovat vesmírem, využívat dostupných technologií, poznat všudypřítomnost koření či zažít adrenalin při jízdě na nějakém tom obrovském mnohatunovém červovi, který je nedílnou součástí arrakiské fauny.

Osobně jsem z knihy nadšená, dávám jasných 100 %, doporučuji a těším se, až se v nejbližší době vrhnu na druhý díl.

Sága Duna amerického spisovatele Franka Herberta patří do zlatého fondu světové science-fiction. Vypráví o pouštní planetě Arrakis, na níž se nachází jediný zdroj koření prodlužujícího lidský život a propůjčujícího člověku mimořád... více

Komentáře (0)