DVOJÍ ŽIVOT

recenze

Dvojí život (2024) / Knižní střípky

179/2024
DVOJÍ ŽIVOT
JANA PONCAROVÁ
Nakl. MOTTO
Rok vydání 2024
248 stran

Dum spiro spero.
Dokud dýchám, doufám.
Velice důležité a naprosto výstižné motto této knihy.

70. léta minulého století v komunistickém Československu nebyla pro některé lidi zrovna příjemným místem k životu. Byli tací, co se s tím smířili, ale náš příběh je o jedné mladé statečné dívce Julii, která sice vyrůstala v rodině komunistického pohlavára, ale když poznala mladého muže Romana, pochopila, že vše může být jinak.

Julie je mladá nadějná houslistka, která vždy byla poslušnou holčičkou. Když však pozná Romana a začne s ním zpívat v jeho undergroundové kapele, navštěvovat byty disidentů, zakázané koncerty apod., najednou začne zjišťovat, že celý život žila v omylu. A začne z pohledu svých rodičů a většinové společnosti rebelovat.

Další skvělá ženská hrdinka, kterou paní Jana stvořila, tak moc se mi líbila, sledovat její přerod a pochopení toho, jak se věci ve skutečnosti mají, bylo úžasné.

Do příběhu jsem se ponořila od prvních stránek a vlastně jsem od něj neodešla, dokud nebylo dočteno. Máme zde i kapitoly z roku 1990, co se v nich odehrává, samozřejmě nemohu prozradit, neboť bych spoilerovala návaznost na linku z minulosti, ale obě dvě časové linie byly pro mě velice zajímavé, možná i proto, že už jsem přece jenom starší kousek a pamatuji si obojí.

Pro mě se tak DVOJÍ ŽIVOT stal druhou nejlepší knihou od paní Poncarové. PODBRDSKÉ ŽENY, byť je to již 5 let, co jsem je četla, stále vedou.

Knih z dob normalizace máme spoustu, mně se však prozatím ještě nepřejedly, pro mě to jsou knihy z doby, kterou já si již pamatuji, možná i právě proto mě tak baví, byť to nebývá veselé čtení. A když slyším někoho, jak žehrá na to, jak se dneska máme blbě a jak za komunistů bylo dobře, tak bych mu nejraději vrazila do rukou nějakou takovou knihu.

Výborná kniha, skvělí mladí hrdinové, kteří se nebáli, a s hlavami hrdě vztyčenými se raději nechali zavřít, zmlátit, než aby se podvolili. A právě díky takovým můžeme nyní žít ve svobodě. Děkuji paní autorce za připomenutí toho, že je důležité se nebát a bojovat.
Dum spiro spero.
(ŘÍJEN 2024)

Když tě dusí, zpívej. Nadaná houslistka Julie nenávidí kousavé šaty a sovětské skladby, které musí hrát kvůli svému otci, komunistickému funkcionáři. Je druhá polovina sedmdesátých let a Julie miluje džíny a rock. A taky kytar... více

Komentáře (0)