Emma Donoghue, Pokoj

recenze

Dneska mám pro vás moji první knižní recenzi ke knize Pokoj. K té mě přivedl stejnojmenný film. První jsem vůbec netušila, že je inspirován knihou, náhodně jsem na něj narazila a hodně, ale opravdu hodně mě zaujal. Poté jsem zjistila, že je vlastně natočen podle knihy a nebylo co řešit – musím ji přečíst! Pokud vím, že je k filmu kniha, nikdy si ji nenechám ujít.

Mám ráda psychologické knihy, které mě nutí přemýšlet a tou právě Pokoj bezpochyby je. Kniha je psána ich-formou z pohledu pětiletého Jacka. Tím pádem je kniha vyprávěna docela specifickým slovníkem malého dítěte. Moc se mi například líbilo, že jsou některá podstatná jména psaná s velkým začátečním písmenem, dává to najevo, že jsou tak pro Jacka tyto věci jedinečné.

Pro malého chlapce je Pokoj vše, co zná. Je to jeho celý svět. Nic jiného, než prostor mezi těmito čtyřmi stěnami pro něj neexistuje, narodil se tady.

Jack žije v Pokoji se svojí Mami, kterou jako devatenáctiletou studentku unesl muž, jehož nazývají Čert. S ním se ale Jack sám nikdy přímo nesetká, protože vždy, když večer Čert přijde za jeho matkou, aby si užil, schová Mami Jacka do skříně.

Matka Jacka se mu snaží udělat život co nejvíce "normální". Každý den cvičí, hrají si, čtou si knihy nebo se dívají na Telku. Co je ale v Telce, je jen tam, pro Jacka to neexistuje doopravdy, nevnímá to jako něco, co by mu mělo chybět. Ale jeho matka moc dobře ví, o co všechno Jack přichází a už nechce toto omezování jak sebe, tak jeho, snášet. Vymyslí proto plán útěku. A ten se vydaří. Ale najednou jsou Venku. A teď se zamyslete nad tím, co to pro takové lidi může znamenat. Toto mě na knížce právě nejvíc baví. Nedívá se na tuto věc jako „hurá, svoboda“, ale zabývá se tím, že je dlouhý proces si zase na svobodu zvyknout (v Jackově případě se jí vlastně teprve naučit).

Pro Jacka je například dost těžké zvyknout si, že může mít svoji vlastní postel. Celý život spával společně s Mami v jedné posteli a nechápe, proč k ní najednou nemůže mít stále tak blízko. Také vlastně vůbec neví, co to jsou schody, a tak mu trvá, než se po nich vůbec naučí chodit. Venku je pro něj všechno nové a je z toho všeho spíš zmatený. Třeba vítr, který se zdá tak běžný a obyčejný je pro Jacka něco naprosto hrozného. A co teprve ostatní lidé! A že jich Venku je!

Také pro Mami to není jen tak a psychika tu taky dostává dost zabrat. Ale nebudu už prozrazovat více, dál se musíte dočíst sami.

Mně se Pokoj četl skoro sám, je psán opravdu dost napínavě a nemohla jsem se od něj odtrhnout. Je to jedna z nejlepších knih, jaké se mi kdy dostaly do ruky a určitě si ji někdy přečtu znovu, což já teda u knih dělám opravdu málokdy.

- Podle knihy je natočen i stejnojmenný film Pokoj (2015).
- Kniha Pokoj byla v roce 2010 nominována v užším výběru na literární cenu Man Booker Prize.
- Kniha byla vydána také v elektronické verzi.

---

Pokoj Emma Donoghue

Pro pětiletého Jacka je Pokoj celým světem. Je to místo, kde se narodil, kde vyrůstá, kde žije v bezpečí se svou Mami. Celý den si hrají, učí se, cvičí nebo si čtou. V noci ho Mami ukládá do bezpečí Skříně. To proto, aby ho nevidě... více

---

Komentáře (0)

Přidat komentář

---