Evropské hřiby na čtenářově talíři

recenze

Hřibovité houby Evropy (2017) / (O.O)

Když pan Mikšík v roce 2017 uveřejnil informaci o připravované houbařské monografické příručce, v té době obsáhlostí a pojetím jedinečné nejen na české poměry, ale i v mezinárodním měřítku, neváhal jsem a začal pokukovat po všech možných eshopech s knihami a hledal.
Jako vášnivý amatérský mykolog jsem si tento klenot nemohl nechat ujít, a když se naskytla příležitost, neváhal jsem a ihned ho předobjednal.
Co naplat, že se nyní dá oproti tehdejší době koupit za třetinovou cenu. U novinky bývá cena vždy vyšší.
Snížená cenovka se však ani po těch letech na kvalitě informací, estetickém půvabu a grafickém zpracování nijak negativně neprojevila a stáří na této knize rozhodně není znát.
Naopak, i s časovým odstupem se tato monografie jeví jako naprosto skvělá koupě, a to i s přihlédnutím k faktu, že profi mykologické literatury se v současné době na trhu nachází snad ještě méně než pověstného šafránu, a nakladatelé často uvádějí na trh i druhé a třetí vydání již publikovaných knih, aby uspokojili poptávku.
Tato jedinečně obsáhlá publikace, jak už název napovídá, obsahuje snad všechny hřibovité houby, které se dají v Evropě najít. A že jich je kolem stovky!
Neopomíjí například vzácný hřib vlčí, ani hřib sírový a jiné překrásné a nezvyklé makromycety, které bývají v běžných atlasech zřídka kdy vyobrazeny.
Fotografie působí moderně, a velmi často byly pořízeny jen pár let před uzávěrkou, takže je to na kvalitě znát, jen některé druhy hub, které nebyly i desítky let nalezeny a předpokládá se, že vyhynuly (kupříkladu hřib šumavský, nalezený roku 1967 na Kvildě), mají vyobrazení staršího data poplatného době nálezu, ale díky velkému formátu knihy a kvalitnímu křídovému papíru obsahují i tak hodně detailů, takže bych jejich kvalitu také označil za uspokojivou.
Velkým plusem a jedním z argumentů pro koupi této knihy je fakt, že hřibovité houby patří u tuzemských houbařů mezi nejoblíbenější, a naučit se znát některé vzácné druhy navíc může zabránit i finanční katastrofě, protože neznalost zákona neomlouvá, a takový pěkně urostlý exemplář hřibu královského v košíku dokáže peněženku pomýleného houbomila pěkně provětrat.
Pokud bych měl publikaci zhodnotit, jedná se dle mého názoru o povedené dílo hodno koupě.
Svým rozsahem a zpracováním nemá mezi monografickými publikacemi o hřibovitých houbách obdoby, a to i v mezinárodním srovnání.
Jediná u nás dostupná konkurence sestává z počinu nakladatelství Academia, a to s názvem Hřibovité houby, taktéž vydané panem Mikšíkem (spolu s panem Šutarou), v roce 2009. Ta je ale již trošku jinak pojatá, viz recenze.
Krásný počin, krásná práce, jedinečné grafické zpracování. Pět hvězdiček *****

---

Hřibovité houby Evropy Michal Mikšík

Hřibovité houby. Kdo by je neznal? Milujeme jejich vůni a chuť a rádi se za nimi vydáváme do lesa. Sice je prakticky nelze zaměnit za smrtelně jedovaté druhy, přesto se vám tento atlas bude hodit. Možná ani netušíte, jak veliká ro... více

---

Komentáře (0)

Přidat komentář

---