Kdybych měla před sebou jen hrubý nástin charakteru hlavní hrdinky Falešného románu, asi bych si takové čtení dvakrát rozmyslela. Přece jen - prokousávat se řádky, kde si co ob větu postava Ema Studená, které třicítka nemilosrdně klepe na dveře, neustále na něco stěžuje a svým mentálním rozpoložením připomíná čerstvou absolventu základní školy, to asi není zrovna šálek čaje každého knihomola.

Po přečtení anotace Falešného románu padlo rozhodnutí, že si knížku z recese přečtu - co horšího se může stát, než že se mi nebude líbit. Chvilku trvalo, než jsem se do vyprávění hlavní hrdinky začetla, a jak přečtené stránky přibývaly, rozpaky z pronesených mouder zkušené shopaholičky a expertky na život na vysoké noze začaly pomalu opadávat.

Ema si tu cestu ke mně jako čtenáři nakonec našla, sice před tím musela podniknout dost vysilující výšlap po svých rozmarech a naivním ospravedlňování se, ale nakonec se jí to povedlo. Paměti téhle rozmazlené holky jsem si přečetla s úsměvem a s jistou porcí nadsázky ještě chápavě přitakávala. Přesvědčení, že jí ten snový princeznovský život vážně přeju, mě samotnou překvapilo tak v polovině přečteného deníku, a už se mě až do konce knihy nepustilo.

Vyprávěním v první osobě, kdy dotyčná Ema sepisuje své poznatky o životě formou deníku, má čtenář všechny ty úsměvné historky z první ruky. Jelikož postava nevynechá jediný prožitý den na této planetě, čtenář sleduje veškeré její počínání v několika měsících, z čehož poslední, květnový, je jen lehce nastíněný neurčitou poznámkou, která předurčuje konec knihy, nikoliv příběhu.

Z čeho jsem byla lehce v rozpacích, je autorčina volba rozdělit příběh do několika dílů, aniž by na to bylo dopředu upozorněno. Po přečtení to na mě působí dojmem, jako by autorčin hlavní záměr byl navnadit čtenáře především na další díl – v první části čtivě informovat o dění života Emy, a vylíčení toho podstatného nechat na jindy.

Nabízí se otázka, jestli se nám, čtenářům, čekání na další díl vyplatí a zda pokračování autorčiny prvotiny splní očekávání, či nikoliv. Na vyřknutí nějakých soudů si ovšem budeme muset počkat, alespoň do doby, než se na stáncích objeví Falešný román, díl druhý.

---

Falešný román Magdalena Mintová

Když je váš tatínek bohatý a dává, proč toho nevyužít? Život v luxusu je přece tak krásný, tak lákavý. Jenže co když taťulda utáhne kohoutky a začne blábolit cosi o samostatnosti, odpovědnosti a skutečném životě? No, pak si třeba ... více

---

Komentáře (1)

Přidat komentář

---