Freya a Huldar znovu na scéně

recenze

Černá díra (2018) / MartinaF

Na druhý díl s psycholožkou Freyou a policistou Huldarem jsem dlouho a netrpělivě čekala. Ačkoliv titul DNA byl pro mě průměrným thrillerem, Černá díra byla mistrovským kouskem.

Co se na Islandu stalo tentokrát? V úvodu knihy se čtenář seznámí s malou Vakou, kterou někdo znásilnil a pak zabil. O dvanáct let později je v časové kapsli plné dopisů a dětských přání i výhružný dopis s iniciály těch, kteří v roce 2016 zemřou. Pojítkem mezi těmito zdánlivě spolu nesouvisejícími případy je pedofil Jón Jónsson. Huldar i Freya jsou po minulém případu suspendováni na nižší pracovní místa, přesto se k případu dostanou. Pomalu, ale jistě se dostávají k vyřešení vražd, které se v souvislosti s případem objeví.

Kniha má dva úhly pohledu – profesionální a soukromý. Obě dvě stránky byly více než zajímavé a těžko rozhodnout, která byla lepší. Obě jsou na stejné úrovni.

Zaměřím se nejprve na profesionální záležitost, kvůli které byla kniha vlastně napsána. Island je malá země, ale vraždy, které se stanou, jsou hodně drastické. Nejinak je tomu i v tomto případě. Yrsa je ve vymýšlení brutálních vražd expertka a navíc velmi kreativní. Čtenář má pak pocit, že by se měl některým věcem a situacím vyhýbat. Podezřelých je hodně, každý má motiv vraždit. Prozradím však, že hlavním motivem je pomsta. Pomsta, která je stejně stará jako lidstvo samo.

Druhou záležitostí je osobní život hlavních postav. Z prvního dílu jste se mohli dozvědět informaci, že Freya žije v bratrově bytě, který je momentálně ve vězení. Byt sice není nic moc, ale Freya je ráda za každé bydlení. Snaží si své soukromí chránit a nechce si do svého života jen tak někoho vpustit. Zato Huldar má u žen většinou úspěch. Většinou jsou to však avantýry na jednu noc po alkoholovém opojení.

Mezi Freyou a Huldarem to začíná jiskřit. Vypadá to, že by ho Freya mohla konečně vzít na milost. Jenže se tu náhle objeví Erla, Huldarova nová nadřízená, která si na něho dělala zálusk již v DNA. Jak tento trojúhelník dopadne?

Zkombinováním jak profesionality, tak i osobních vztahů vznikl thriller, který se četl naprosto sám.

V ději jsem nenašla žádné místo, které by mě nudilo nebo které by bylo přitažené za vlasy. Zkrátka se obávám, že na tento román budu pět samou chválu.

Yrsa umí psát. Dokázala to v mnoha knihách, které jsem od ní četla. Zklamání může nastat při čtení DNA, které mě ani neohromilo, ale ani neurazilo. Černou dírou si Yrsa napravila skóre. Na první pohled se může zdát, že má kniha dost stránek. Na druhý pohled má kniha kolem 350 stran. Což je úplně ideální počet k žánru jako thriller.

Co navíc velmi oceňuji, je slovníček s výslovností některých islandských jmen. Například Freya není "freja", ale "fraja" a Huldar není "huldar", ale "holdar". Určitě bych uvítala další slovník i v příštích Yrsiných knihách.

Stejně jako DNA i Černá díra byla přeložená z angličtiny. Tentokrát však nakladatelství Metafora zvolila jiného překladatele.

Prostě Černá díra byla napínavá, čtivá, děj rychle plynul. Postavy byly sympatické a myslím, že můžu mluvit za všechny, komu se tato série líbí, že se nemůžeme dočkat závěrečné části.

Dvanáct let po znásilnění a vraždě mladé dívky v Hafnarfjörduru je v Reykjavíku objeveno pouzdro s poselstvím pro budoucí generace. V pouzdru se nacházejí deset let staré dopisy, v nichž školáci popisují, jak si představují Island... více

Komentáře (0)