Heleniny ženy

recenze

Vzestup raketových dívek (2017) / knihamouder

Do poklidného březnového dne se ozve výbuch. Sebevražedné komando zkouší jeden ze svých experimentů. Píše se rok 1938 a na univerzitě Caltechu v Pasadeně se k životu probouzí jeden velký sen.
Frank Malina, Jack Parsons a Ed Forman zkouší na univerzitní půdě paliva pro raketový pohon. Pokusy jsou v začátcích, dochází k častým explozím a ničení univerzitního majetku. Skupina si vyslouží zákaz provádění experimentů v areálu Caltechu.
Tým se přesouvá do kaňonu Arroyo Seco. Zde jsou totiž ideální podmínky pro odpalování raket.
Skupina získává první granty od Národní akademie věd a vlády. Tým má nyní vojenskou podporu. Cílem experimentů je vyvinout letoun s raketovým pohonem. Tento riskantní projekt stál u zrodu Laboratoře proudového pohonu.
Skupina přijímá první matematiky. Je potřeba řešit složité výpočty.

Kniha líčí počátky vzniku laboratoře v kaňonu a zajímavé úspěšné i neúspěšné pokusy. I když je původní cíl skupiny vesmír, než se k němu dopracují, uběhne mnoho času.
Mezi počáteční úspěchy patří např. letoun na raketový pohon, proudové motory nebo první balistické střely.
Matematici hrají od začátku v projektech důležitou roli. Je nutné vše správně propočítat. K dispozici mají jen papír, tužku, mozek a logaritmická pravítka. Mnohem později se objevuje kalkulačka Friden. Je velká jako chlebník a hlavně je hrozně těžká. Umí sčítat, odečítat, násobit a dělit.

Přijímají se další technici, matematici a zakládá se firma na výrobu raket Aerojet.
Vše se točí kolem výroby raketových pohonných hmot.
V řadách matematiků jsou pouze ženy a říká se jim výpočtářky. K výpočtářkám se dostanou data z proběhlých testů a je jen na nich, aby prvotní data zpracovaly.

Armáda i nadále řídí činnost laboratoře. Testy jsou sice armádní, tým si ale stále pohrává s myšlenkou vesmíru. A tak není divu, že své sny nenápadně prostrkuje do projektů pro armádu.

Pracovníci laboratoře mají ohromnou radost ze svých objevů a úspěšných pokusů. Zároveň na ně doléhá úzkost. Jsou si totiž vědomi, že nejde jen o vědeckou práci a vesmír, ale také o střely nesoucí bojové nálože. Někteří zaměstnanci jsou vyčleněni pro přísně tajné projekty a zbytek laboratoře k nim nemá přístup. Pokud výpočtářky nepracují na svých výpočtech, výpočty se uzamykají.
Laboratorní svět ovlivní rok 1949, kdy Sovětský svaz odpálí svoji první atomovou bombu v Kazachstánu. USA již není jedinou zemí s jadernou technologií.
Objevuje se strach, obavy a podezírání ze špionáží. Díky Rudé hysterii dojde v JPL k personálním změnám.

Kniha není zaměřena jen na výsledky laboratoře a propočty výpočtářek. Obsahuje spoustu důležitých mezníků v životech smrtelníků. Také dámy jsou jednotlivě představeny. Čtenář nahlédne do jejich soukromí, je svědkem několika životních událostí. Mnoho dam se během působení v JPL vdá, otěhotní nebo dokonce i rozvede. Některé ženy se po porodu do JPL vrací velmi brzy, jiné branami JPL už nikdy neprojdou.

Kdo si myslí, že je matematika nudná, mýlí se. Ženy JPL pro výpočty dýchaly. Vychutnávaly si každou chvilku v institutu a uměly se bavit. Důkazem je např. volba Miss v JPL (Miss Řízená střela, Královna vesmíru,…). A ač to nebyl původní záměr, akce vyzdvihovala fakt, že v JPL pracují vzdělané mladé ženy. Kolektiv žen se také mohl chlubit přátelskou atmosférou a pospolitostí. Ženy si často pomáhaly a stýkaly se i mimo práci.

V JPL vznikal projekt za projektem. JPL se začala odchylovat od raketového pohonu a svou pozornost zaměřila na elektroniku. Pracovalo se na vylepšování naváděcího systému.
Probíhaly další a další projekty. Sestrojovaly se družice, vyvíjely se čtyřstupňové rakety, měsíční sondy,…
V roce 1956 JPL dokončovala projekt Sergeant. Byla to poslední zbraň, na které se dívky podílely.

Do laboratoře dorazily i první počítače. Práce s nimi byla však zdlouhavá, počítače se přehřívaly, počítaly pomalu a neuměly vše, co by se ve výpočtech hodilo. Navíc jim nikdo nevěřil a tak se stále počítalo ručně.

Kniha rovněž vykresluje soupeření USA a Sovětského svazu o prvenství v dobývání vesmíru. JPL laboratoř je zpomalována a některé projekty jsou dokonce zastavovány samotnou vládou. Jaké je pak zklamání a rozhořčení, když se světem nese zpráva, že Sověti vypustili první družici Sputnik do vesmíru. Vzrůstá napětí a souboj v dobývání vesmíru pokračuje.
Laboratoř se konečně dočká svého snu. NASA přidělí JPL plánování a provádění lunárních a planetárních výprav, včetně raket.
Nakonec i JPL slaví velké vesmírné úspěchy.
Za jeden z dalších úspěchů může být považováno navázání spolupráce mezi NASA, Rusy a Francouzi (1985).

Kniha obsahuje mnoho zajímavých informací a poznatků. Je nadupaná výpočty, projekty a odbornými názvy. Ač to pro mnohé může znít nudně, není to tak. Čtení této publikace mě nesmírně bavilo. Testování jsem si skvěle užívala. Při vesmírných akcích jsem pociťovala napětí s týmem JPL. Jejich vítězství mě těšila a ztráty neskonale mrzely.

Na výpočtářkách závisely celé projekty. Výpočty musely být přesné. Došlo-li ve výpočtech k chybě, hrozilo nebezpečí při experimentu, ohrožení týmu a v nejhorším případě smrt. Ženy to věděly, pracovaly velmi spolehlivě, nechávaly se unést čísly a rovnicemi. Ve volných chvílích uměly vypnout a radovat se ze života.

Zajímavá byla změna označení pro matematičky. Od roku 1970 se z výpočtářek staly konstruktérky.
Nejlepší a nejrychlejší výpočtářkou byla Helen Lingová. Další dáma, která stojí za zmínku je Barbara Paulsonová. Tyto dvě ženy v institutu zůstaly nejdéle a pro JPL se staly ohromným přínosem. Jejich činnost ukončil až odchod do důchodu.

“V této práci musíte vypadat jako dívka, jednat jako dáma, uvažovat jako muž a dřít jako kůň.“

Kniha je rozdělena na čtyři části od 40. let po současnost a obsahuje 12 kapitol. Naleznete zde mnoho zajímavých obrázků a pěkných fotografií.
Přebal knihy pro mě symbolizuje poznání, úspěch, životní sílu a potěšení z činnosti. Přední a zadní předsádky mě mile překvapily. Jsou potištěny výpočty a vypadá to moc dobře.

Knize nemám co vytknout a mohu jedině doporučit.

Děkuji nakladatelství Omega za recenzní výtisk.

Knihu můžete zakoupit v knihkupectví Knihy Dobrovský.

Když za druhé světové války potřebovala nově zřízená JPL (Jet Propulsion Laboratory – Laboratoř proudového pohonu) matematiky, kterým to rychle myslí a kteří dokáží vypočítat rychlost proudění nebo trajektorii rakety, přijali elit... více

Komentáře (0)