Holger Munch a Mia Krügerová jsou zpět!

recenze

Už tomu budou bezmála tři roky, co se nám naposled představil se svým románem norský bestsellerista Samuel Bjørk. Ten nám ve svých knihách vždy nabídl skvěle vystavěný příběh a originální postavy, které si takřka okamžitě získaly řadu příznivců. Je tedy více než jasné, že fanoušků, kteří toužebně vyhlížejí další knihu tohoto autora nebude málo. Po tříletém čekání je Bjørk zpět a spolu s ním i Holger Munch a Mia Krügerová, aby se společně podívali, jaké tajemství ukrývá Clona.

Samuel Bjørk, alias Frode Sander Øien, dokázal svou prvotinou okouzlit takřka celý svět a vdechl tak zcela nový život pomalu uvadajícímu žánru severské krimi, která již v té době byla na ústupu. V lese visí anděl a Sova rozhodně dokázali zaujmout a stále patří mezi to nejlepší, po čem v rámci žánru můžeme sáhnout. Nyní se po třech letech vrací se zcela novým románem, aby opět přivedl na scénu oblíbenou vyšetřovatelskou dvojici Munch Krügerová a postavil je před zcela nové výzvy.

A Bjørk se s tím rozhodně nemaže. Již během pár úvodních stran přichází na scénu zavražděná baletka, jejíž tělo je nalezené v horském jezeře uprostřed pustiny. Kromě jednoho vpichu injekční jehly nenese její tělo žádné známky násilí. Jak se sem dostala, proč ji vrah odvezl tak daleko od civilizace a proč na místě činu zanechal prázdný fotoaparát, v jehož čočce je vyryté číslo. Otázek před vyšetřovateli vyvstává více než dost, odpovědi však zatím žádné nemají a jak se brzy ukáže mrtvá baletka byla jen začátek…

Již v předchozích knihách autor dokázal, že nemusí nutně přijít s novým převratným nápadem, proto aby byl úspěšný. Stačilo zkombinovat osvědčené pilíře žánru, k tomu přidat originální postavy a zajímavý příběh a úspěch byl prakticky zaručen. Otázkou je, zda bude platit pomyslné do třetice všeho dobrého i tentokrát, nebo v nás třetí setkání s Holgerem Munchem a Miou Krugerovou vyvolá spíše zklamáním?

Bjørk i tentokrát skvěle propojuje případ v této knize se soukromým vyšetřovatelů. Díky tomu se zde takřka stírá rozdíl mezi hlavní a vedlejší dějovou linií a celá kniha dostává daleko osobnější ráz. Ostatně právě postavy jsou asi největším lákadlem celé této série. Bohužel se v tomto ohledu nemalou měrou projeví i tříletá pauza, která mezi jednotlivými díly je. Po třech letech nemají čtenáři moc šancí si pamatovat všechny nuance předchozích knih a tak vám v případě Clony může leccos uniknout. Ano, kniha relativně dobře funguje i jako samostatný případ, ovšem největší síla této série tkví právě v propojení se samotnými postavami a jejich soukromí. Zda si však dáte před Clonou menší opakování předchozích dvou dílů je jen na vás, osobně bych to však doporučoval.

Autor si navíc opět dopomáhá krátkými kapitolami, díky kterým celý příběh plyne daleko rychleji a stránky tak mizí jedna za druhou. Ne že by to však Samuel Bjork nutně potřeboval. Dokáže si své čtenáře zcela omotat kolem prstu, které nenechá ani na chvíli vydechnout a “mučí” je až do poslední strany. Abychom však jenom nechválili opět přichází na řadu podobný problém, jako v případě Sovy. Autor nás takřka 350 stran vláčí bezútěšným pátráním a slepých uliček, aby se následně celý případ vyřešil doslova jako mávnutím proutku na pár zbylých stranách. Díky tomu vše působí méně uvěřitelným dojmem a zatímco tento problém u Sovy ještě vcelku prošel, u aktuální novinky je o to patrnější a maličko kazí celkový dojem.

I přes tuto menší výtku se však opět jedná o skvěle napsaný příběh s propracovaným dějem, ve kterém je kladen důraz především na postavy. Pokud jste si tedy Holgera a Miu oblíbili již v předchozích knihách, bude pro vás Clona příjemným návratem za známými postavami, které nejednomu fanouškovi přirostli k srdci.

V horském jezeře je nalezena zavražděná baletka. Opodál stojí prázdný fotoaparát, v jehož čočce je vyryté číslo. O pár dní později najde recepční pochybného hotýlku v jednom z pokojů mrtvého saxofonistu. Stopy ukazují na stejného ... více

Komentáře (0)