Husité potřetí

recenze

Husitská epopej. III, 1426-1437 - za časů císaře Zikmunda (2015) / Lea47

Pokud se snažíte číst knihy o kterých se mluví, je jen otázkou času, kdy se vám do rukou dostane dílo Vlastimila Vondrušky. Jeho knihy se smějí z výloh knihkupectví, mluví se o nich v rádiu a při jeho autogramiádách se stojí dlouhé fronty.

Pan Vondruška je autorem několika desítek knih, které lze řadit do různých sérií. Mnoho příznivců si získal díky čtyřdílné Přemyslovské a aktuálnější sedmidílné Husitské epopeji. Troufale jsem začala číst rovnou díl číslo tři, aniž bych četla dva předchozí. Právě jsem ho dočetla a nezbývá než konstatovat, že zítra si půjdu koupit díl první a druhý a netrpělivě budu očekávat květen, kdy má vyjít část čtvrtá.

Moje historické znalosti by se daly považovat za průměrné až lehce podprůměrné. S jistotou ale mohu říci, že veškeré absolvované hodiny dějepisu mi nepřinesly tolik informací o Husitech, jako šest set stran tohoto příjemného čtení. I když historie nepatří mezi mé koníčky, s chutí jsem si vyhledávala informace o Janu Roháči z Dubé či Oldřichu z Rožmberka.

Autor dokázal na podkladě skutečných historických událostí vystavět poutavé příběhy hned několika hlavních hrdinů. Husitská série dokáže čtenářům přiblížit život konkrétních rodin v daném období, jejich starosti a obavy. Historické události jsou zasazeny do příběhu rodiny Prokopů, která má Prokopovu a Mikulášovu linii. Pro lepší orientaci v příbuzenských vztazích na konci knihy najdeme přehledný rodokmen, do kterého jsem během čtení několikrát nahlédla.

15. století bylo v našich dějinách bouřlivé a spousta Čechů o něm má bohužel pouze povrchní informace. Nabízí se otázka, proč toto období nevyužil jiný spisovatel k zasazení děje svého románu. Odpověď je velmi snadná – málo který současný autor je na to dostatečně erudovaný.

Vlastimil Vondruška dokázal napsat poutavý příběh, který nutí k zamyšlení a ze kterého si čtenář může odnést spoustu znalostí. Za povšimnutí stojí i to, že nenadržuje ani husitům, ani kališníkům a líčí to prostě tak, jak to bylo.

Kniha je přehledně členěna do jednotlivých let. Třetí díl začíná smrtí Jana Žižky a přes bitvu u Lipan nás příběh dovede až k posledním dnům císaře Zikmunda. Jelikož jeho časy byly časy krušnými, nemůže čtenáře v knize zaskočit žádná pasáž.

„Pak přitáhli bledého Sovu. Svázali ho do kozelce a položili do koše na konec dlouhého ramene, kam se jindy umísťovalo střelivo. Pojistku, která držela závaží praku, uvolnil hejtman Jan Roháč z Dubé. Rameno se prudce vykývlo a Sova vylétl do vzduchu. Zoufale cosi křičel, ale nebylo mu rozumět. Velkým obloukem přelétl pláň a dopadl na palisádu tvrze. Sirotčí bojovníci začali nadšené jásat. Trefili se přesně.

Když k palisádě doběhli, byl Sova mrtvý. Z úst mu vytékal slabý pramínek krve. Jeden z bojovníků ho pro jistotu vzal ještě cepem přes hlavu. Ozvalo se prasknutí lebky. Nechali ho ležet na náspu a zamířili do dvorce, aby oslavili vítězství."

Čtení Husitské epopeje je příjemným literárním zážitkem, který vám nenásilnou formou přinese spoustu historických znalostí, které by měl mít každý Čech.

Husitská epopej. III, 1426-1437 - za časů císaře Zikmunda Vlastimil Vondruška

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné... více