Příběh začíná tím, jak Liesel jede s maminkou a bratrem vlakem, ale Smrt si k sobě vezme jejího malého brášku. Na pohřbu pak Liesel ukradne svojí první knihu. Smrt je zvědavá, a tak se rozhodne, že nám poví její příběh......
Liesel je odvezena k pěstounské rodině do Německa. Jmenují se Hubermannovi. Hans Hubermann je hodný, rád hraje na harmoniku a má ženu Rosu. Rosa je velice rázná a pořád mluví sprostě, až vám to ani sprosté nepřijde. Prostě za každou větou dodá to německé slovo.
Liesel nastoupí do školy, ale neumí číst ani psát. Proto se jí jeden kluk směje a ona neváhá a pěkně ho zmlátí. Zároveň si najde kamaráda, který se jmenuje Rudy.
Dále pomáhá své nevlastní matce Rose. Ta si vydělává tak, že pere prádlo bohatším. Pere prádlo i starostově manželce, která má obrovskou knihovnu a Liesel jí tam chodí krást knížky.
A když se v den Hitlerových narozenin pálí knihy od židovských autorů, Liesel neváhá a jednu ukradne.
Tato kniha má tak krásný styl psaní, že jsem se od ní ani na chvíli nedokázala odtrhnout. Samotný příběh je opravdu silný a podle mě dokáže dojmout každého čtenáře.
Je to příběh o lidskosti. O našich osudech, ale hlavně o chybách. Každá postava má v sobě něco dobrého i zlého, a proto je ten děj tak opravdický, až to není možné a mrazí mi z toho po zádech.
Dozvídáme se, že i Smrt má srdce a není jí jedno, co se s lidmi stane.
Každý z nás si asi při čtení poplakal a já jí doporučuji všem. Ať už máte rádi historické knihy , fantasy nebo romantické knihy, je to jedno.
Zlodějku knih si prostě musí přečíst každý v jakémkoli věku. Stojí za to!
Zlodějka knih Markus Zusak
Mladý australský autor sepsal silný, zajímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a... více
Komentáře (5)
Přidat komentář
A nemůžete mi to napsat do vzkazu? Pokud to nemá happy end, tak to číst nechci.
Děkuji :-).
Děkuji moc za komentář. No nechci někomu prozradit konec, ale musím napsat, že jsem měla slzy v očích. To ale nemění nic na tom, že je to skvělá kniha, která stojí za přečtení.
Ano, viděla. Kniha se mi líbila mnohem víc, ale i film můžu doporučit:).