Jak jsem se poprala s knihou 13 - leté autorky?

recenze

Seznámení (2013) / Attia

Kde začít? Pokud Seznámení jako kniha něco dokázalo, pak je to právě to, že bych ráda řekla tolik věcí a poznámek, jen nevím, kde začít. Je sice velmi obdivuhodné, že Marcela Remeňová dokázala napsat ve svých pouhých 13 letech celou knihu, bohužel její věk se na díle výrazně (negativně) podepsal. Na prvních stranách se seznamujeme s Leou a její rodinou. A už tady se objevuje chybička. Autorka totiž začíná rozsáhlými odstavci (nezáživného) textu, kdy se sice dozvíme všechny detaily o Leině životě, ale to pouze s vypětím všech sil a s pořádnou dávkou trpělivosti. Občas si říkám, že odstartovat knihu právě tunou popisu o tom, kdo je kdo, je ta nejhorší možná volba. Kdybych nechtěla na knihu psát recenzi, asi bych čtení vzdala už na začátku právě někde mezi těmi kilometrovými odstavci. Také mi nepřijde zrovna moudré zasadit děj do New Yorku, když o něm má autorka očividně minimální znalosti a vás pak jen děsí například "typické" americké jméno pan Svíčka, nebo to, že rodina Layerových divnou náhodou slaví Vánoce 24. prosince večer... Jako další věc bych Marcele doporučila, aby raději psala o hrdince svého věku, protože Lee možná bylo dvacet, ale její chování se tomuto číslo občas hodně vzdalovalo.

Jako forma vyprávění je zvolena ich-forma, přičemž se vypravěčem může stát vlastně každý, kdo se nachomýtne kolem. Hlavní hrdinkou je sice Lea, ale když najednou zjistíte, že o sobě po pár kapitolách mluví v mužském rodě, zřejmě usoudíte, že se vloudila nějaká chybka. Přesně vím, co autorka sleduje vyprávěním z pohledu více osob, ale aspoň se občas mohlo objevit upozornění, kdo se zrovna ujímá slova.

Na obálce někde čteme "Akční fantasy thriller". Vidíte v tom tu rozpolcenost, jako by si autorka vlastně nemohla urovnat, o čem píše? Ze začátku jsem vážně měla pocit, že to je kniha o Osmi světech, Osmisvěťané byli doslova všude. Jenže potom, co uběhlo pár kapitolek a Lee bylo náhle dvacet, jsem nabila dojmu, že pro změnu čtu o Jamesi Bondovi Juniorovi v ženské podobě. Načež jsem zase místy měla pocit, že se mi dostává vyprávění o nové podobě X - menů. Na takových 150 stránek Osm světů vymizelo, zmínka o tomto tématu se objevila průměrně jednou za tři kapitoly. Já vím, že se prostě musí nějak dát najevo, že Lea je úžasná a neporazitelná hrdinka, ale přeci jenom i toho by se mohlo ubrat. Číst už po desáté, jak Lea všechny porazila a jak vyhrála všechny soutěže, mě mírně unavovalo.

Obrovské (a možná i jediné) plus je čtivost. Stránky doslova ubíhají pod rukama/očima a díky tomu jsem dokázala celkem bez problému vydržet až do konce. Marcela se totiž s ničím moc nepáře, děje se něco a náhle už ase něco jiného, všechno v nadzvukové rychlosti. Je ovšem krásně vidět, že má autorka příběh výtečně promyšlený, jenomže mi občas přišlo, že ho mám promyšlený tak hodně, že zapomíná čtenářům sdělovat jisté detaily, které by pak vyplnily poněkud propastné mezery v ději a v jeho pozadí. To má totiž za následek, že já se pouze domnívám, že to je všechno propojené, protože podle těch sem tam zmínek a "neúplných" vět vůbec nevím, na čem jsem. Autorka sice podá vysvětlení, ovšem to, co z toho plyne, většinou pochopím až o pár stránek dál čistě z kontextu. Taky mě moc mrzí, že velkolepá odhalení mi nepřipadala jako nic jiného, než jen omáčka všude kolem. Rozuzlení ohledně názvu CWS by se dalo napsat krásně epicky a velkolepě, bohužel autorka ho úplně zabila... A ještě konec... Přišlo, jako kdyby se někde přepnula malá černá páčka a téměř bez ohledu na předchozích 150 stránek se skoro plynule navázalo na ten (původní) osmisvěťanský příběh na začátku. A úplný závěr mě bohužel moc nenavnadil na další díl.

Ačkoliv se vám asi zdá (a není to jen zdání), že jsem Osm světů - Seznámení právě strašně ztrhala a pravděpodobně z milosti zabiju každého, komu se kniha dostane do ruky, já vám kupodivu s klidným srdce knížku doporučuji jako nenáročnou oddechovku, jako zajímavé rozšíření vašich čtecích obzorů. Pravda, na knize je hodně co dolaďovat, ale věřím, že druhý díl bude zase o kus lepší. Jen pořád přemýšlím, jestli ten žlutý pruh na obálce obsahující nápis kniha 13leté autorky je hrdé oznámení, nebo spíš varování...

Český knižní thriller teprve třináctileté autorky se odehrává v současném New Yorku a vypráví příběh sedmnáctileté Ley Layerové, obyčejné středoškolačky, kterou kromě zvláštních temných snů nic netrápí. Jedné noci se Lea vzbudí z ... více

Komentáře (0)