Od malička mám raději pejsky než kočičky, ale když mi moje drahá sestřenice knihu půjčila, se zvědavostí jsem se do ní začetla...
Kniha je vyprávěna kočkou, ale nee jen tak ledajakou kočkou, ale Jeskou - Její Svatostí kočkou. Z nešťastného osudu ji zachránil dalajlama, který si ji vzal k sobě...

Autor nás ve své knize seznamuje s buddhismem, ale příjemným a nevtíravým způsobem. Každý si z toho může něco ,,odnést" a nebo taky ne. To už záleží na každém člověku...

Jeska je vždy u nějaké soukromé audience u Jeho Svatosti a snaží se jeho moudré rady praktikovat sama na sobě. Poučit se ze svých chyb a být lepší bytostí. Jakkoliv humorně to zní, je to pravda.

,,V dharmě není prostor pro vinu. Vina nemá žádný smysl. Cítit se provinile kvůli něčemu, co jsme udělali a co už nemůžeme vzít zpátky, nikomu nepřináší užitek. Ale lítost? Ano, ta je užitečnější. Litujete oba vážně toho, co jste udělali?
Ano, Vaše Svatosti, zaznělo dvojhlasně."

,,Ano, karma nás přivádí do nejrůznějších nečekaných situací, připustila Jeho Svatost. To je další důvod, proč bychom se ke všem živým bytostem měli chovat láskyplně a soucitně. Nikdy nevíme, za jakých okolností se s nimi znovu setkáme. A někdy už v tomtéž životě."

Doporučuji k přečtení! Já už se velmi těším na další díly!!!

---

Dalajlamova kočka David Michie

Maličkého kotěte, kterému hrozí nešťastný osud, se ujme samotný dalajlama. Kočička líčí svůj každodenní život v jeho těsné blízkosti. Stává se svědkem rozhovorů mezi dalajlamou a jeho hosty. Postupně poznává, v čem spočívá štěstí,... více

---

Komentáře (1)

Přidat komentář

---