Jízda taxíkem nemusí vždy dopadnout dobře. Stačí když do auta nastoupí nesprávný pasažér.
ROZHOVORY NA OKRAJI Petr Čepek, několikanásobný mistr republiky ve stolním tenisu a později úspěšný právník, se umí výborně ohánět nejenom pálkou či paragrafy. Napsal řadu knih pro děti a také několik detektivních románů. Například v nakladatelství GRADA Publishing mu nedávno vyšla detektivka Taxikář, volně navazující na předchozí romány Sametové iluze a Odložená spravedlnost.
Váš nový detektivní román se jmenuje Taxikář. Jezdíte taxíkem?
Pouze příležitostně, když vyrážíme s manželkou do divadla nebo na ples. Jinak si bohatě vystačím s pražskou MHD, z níž mám nejraději tramvaje.
Taxikařina někdy bývá dost rizikovým povoláním. Myslím tím nejenom hrdiny vaší nové detektivky. Neposloužili vám čirou náhodou při jejím psaní skutečné události?
Nejspíš máte zejména na mysli nechvalně známého Davida Virguláka, který roku 2014 postupně zavraždil tři taxikáře. S tímto případem, i s několika dalšími, jsem se samozřejmě v rámci dostupných možností co nejpodrobněji předem seznámil. Hlavně však proto, aby se "můj" vrah žádnému z těch skutečných ani trochu nepodobal. Mírnou inspiraci v mezích zákona nepopírám, avšak o Virgulákovi detektivní příběh Taxikář opravdu není.
Nějak mi nejdou dohromady vaše mrazivé přiběhy pro dospělé s dětskými knihami, kterých jste vytvořil ještě víc, než těch "dospěláckých".
Aniž bych se s nimi chtěl snad nějak srovnávat, tak dvě skvělé české spisovatelky poměrně drsných románů pro dospělé, Alena Mornštajnová a Petra Soukupová, si rády občas odskočí do dětského prostředí a nabídnou dětem úžasně chytré knihy. Je ovšem pravda, že ani jedna z nich nepíše detektivky. To bych pro přirovnání musel sáhnout k norským fjordům, kde slavný Jo Nesbø tvoří parádní sérii severských detektivek s Harry Holem a současně sérii nádherně ulítlých pohádek o Doktoru Proktorovi. V současné době jezdím po besedách k propagaci Taxikáře, kde mne občas besedující označí samozřejmě s obrovskou nadsázkou jako "českého Jo Nesbøa" . Je to od nich docela milé, třebaže s ním mám shodný jen ročník narození a stejně zanedbatelný počet vlasů, zatímco počtem čtenářů mu nesahám ani po kotníky. Určitě však obdobně jako Nesbø nevnímám psaní pro děti jako pouhý doplněk tvorby, ale jako její plnohodnotnou a stejně důležitou součást. Která mne v současné době opravdu hodně baví.
Ta zatím poslední kniha pro děti má název Pohádky z jedné i druhé nádrže...
Celý rozhovor si můžete přečíst na
https://www.krajskelisty.cz/literarni-klub/
(v sekci "Zajímavosti" naleznete přesný odkaz)
Taxikář
Petr Čepek
Den jako stvořený pro vraždu! Mrholení a mlha. Je jaro a ulicemi Prahy obchází vrah. Nejde o žádného šíleného řezníka, ale přesně kalkulujícího člověka s jasně vytyčeným cílem. Oběti nemají zdánlivě mezi sebou nic společného, avš... více
