Jo Nesbø: Co dělají sněhuláci, když nemají nic na práci?

 Nakladatelství Kniha Zlín chystá na 11. října vydání knihy Sněhulák, 7. dílu veleúspěšné série o vrchním policejním komisaři Harrym Holeovi, norského autora Joa Nesbøho. Na co se tedy můžeme těšit?

Z Harryho je čerstvý čtyřicátník, žije sám ve svém malém spartánsky zařízeném bytě v Sofiině ulici a už několik měsíců se mu úspěšně daří abstinovat. Studený východní vítr mu z Bergenu přivál novou schopnou kolegyni Katrine, která má zalepit na oddělení díru po smrti strážmistra Halvorsena. Protože osloské oddělení vražd právě nevyšetřuje žádný případ, pomáhá „mordparta“ pátrat po pohřešované ženě. U jejího domu stojí sněhulák a její syn netuší, kdo ho postavil. Nedlouho na to je na místě vraždy jiné ženy nalezen další sněhulák. Když Harry objeví souvislost i s jinými případy sahajícími několik let do minulosti, je mu jasné, že čelí své noční můře a zároveň své posedlosti, sériovému vrahovi…

Nesbø vystavěl příběh knihy na osvědčeném konceptu, kdy střídá několik zdánlivě na sobě nezávislých, dějových a časových linií, v nichž často klade důraz na detaily. I ten nejmenší může hrát v celkovém výsledku velkou roli - precizně provázaná struktura je však typická i pro předchozí díly série. Vedlejší linie se pak postupem času připojují k hlavnímu příběhu a v závěru vytvoří ucelený obraz. Nesbø rád také nechává čtenáře v nejistotě, a že se mu to opravdu daří, dokazuje v knize hned několikrát. Tu zatají jméno oběti, které prozradí o chvíli později, támhle zase opomene zmínit důležitý časový údaj. Nebohému čtenáři pak nezbývá, než zběsile číst dál. Bohužel prvky, které Nesbø s oblibou znovu a znovu využívá, nebývají jen ku prospěchu věci. Právě kvůli nim bývají jednotlivé díly série předvídatelné, Sněhuláka nevyjímaje.

Plusové body však Nesbø sbírá v jednom z nejdůležitějších aspektů, a tím je vykreslení a psychologie postav, které by se daly rozdělit do tří skupin. 1) Hlavní postavy - Harry, Rachel a Oleg, u kterých je patrný postupný vývoj skrz celou sérii. 2) Vedlejší postavy – Skärre, Holm apod., kterým se autor nevěnuje tak podrobně, ale i zde se dají rozpoznat různé charakteristické rysy. 3) Okrajové postavy – postavy, které se příběhem jen mihnou, jsou ovšem tak barvité až karikaturní, že čtenáři ještě dlouho utkví v paměti.

Kdo od Sněhuláka očekává podobnou dávku napětí a akce jako u předchozích dílů Spasitel nebo Pentagram, nebude zklamán. Jo Nesbø dokázal udržet laťku velmi vysoko a právem se řadí k tomu nejlepšímu, co světový krimi román nabízí. Jsem přesvědčen o tom, že i tento díl série, který dokáže fungovat i jako samostatný román, bude mít v ČR velký úspěch. U nového Nesbøho zkrátka roztajete...