Jojo Moyesová opět nezklamala.

recenze

Stříbrná zátoka (2015) / klarinka9974

Liza McCullenová se nikdy nedokázala odpoutat od minulosti. Ale nedotčené pláže a uzavřená komunita obyvatel australského přímořského městečka Silver Bay jí nabízí svobodu a bezpečí, po nichž tolik touží – když už ne pro sebe, tak pro svou desetiletou dcerku Hannah. Jenomže pak přijede Mike Dormer, ubytuje se v rozpadajícím se hotýlku legendární lovkyně žraloků a shodou okolností také Liziny tety Kathleen a veškerý klid a mír Silver Bay a vlastně vše, na čem Lize záleží, je rázem v ohrožení. Tenhle škrobený límeček z Londýna chce totiž z hotýlku a zálivu, jenž skýtá útočiště velrybám, udělat prosperující turistické letovisko. A i když je to přesně ten typ člověka, kterého by Liza měla nenávidět, tak co nevidět začne ohrožovat i Lizino rozhodnutí znovu se nezamilovat do někoho, kdo si to vůbec nezaslouží.

Po přečtení knihy, Poslední dopis od tvé lásky, jsem si od autorky chtěla přečíst další a další knihy. Tato autorka je tak známá, že je vážně těžké dostat se v knihovně k jejím knihám. Čekala jsem hodně dlouho než jsem narazila na to, že kniha byla konečně zase v knihovně, jinak jsou všechny její knihy půjčené a nebo rezervované. A to i když máte kartičky do dvou knihoven, tak je vám to vlastně k ničemu.

Takže jsem konečně dostala do rukou knihu Stříbrná zátoka, tak moc jsem se těšila, na další úžasný děj. Začátek knihy mě moc nepřesvědčil, myslela jsem si že kniha bude hrozná, dokonce jsem i přemýšlela nad tím, že knihu odložím a začnu si číst další půjčené knihy. Jenže jsem nechtěla věřit tomu, že by byla kniha tak hrozná. Na databázi má spousty hvězdiček, komentáře jsou jen a jen pozitivní a lákají k přečtení a tak jsem pokračovala. A opravdu jsem byla překvapená opět srdceryvným dějem.

Kniha je vážně úžasná, i přesto že začátek vás možná odradí, čtěte dál, protože to za to stojí. Tolik lásky a smutku najednou. Takový příběh vás chytí za srdce. Ne jen že budete štastný nad dlouhodobým shledáním, ale budete i fandit tomu aby si krásná, hodná ale i smutná a neštastná Lisa našla konečně tu pravou lásku. Muže který ji bude milovat, který bude hodný jak na ni tak i na Hannah. Ale i takovéto přání se plní. Příběh který je doplněný velrybami a delfíny, také o moři které nikde nekončí. V příběhu jsou i různé zvraty, kdy bojujeme s hlavními postavami skoro o život.

Když jsem příběh četla, chtěla jsem být taky na plachetnici, cítit chut moře, vidět delfíny a velryby, chtěla jsem aby i mě vítr pročesával vlasy a abych i já nikdy nezapomněla na tento krásný okamžik. Tato kniha mě tak moc nalákala k dovolené u moře, kde jsem nikdy nebyla, že bych se tam vydala klidně hned.

Posledních 100 stránek, je kniha vážně ohromná. Dovíte se tolik tajemství, budete tak moc štastný, že se vám bude chtít brečet a hlavně nebudete chtít aby příběh skončil.

Postavy v knihám byly opravdu super. Od Hannah, která tomu všemu dodávala jakýsi nádech, po příšernou Vannesu, kterou jsem nemohla vystát už jen tím, jak je nafrněná!

Rozhodně vám tuto knihu můžu jenom a jenom doporučit. Máte rádi romantické příběhy, které nejsou až tak moc přeslazené? Milujete moře a vtipné přátelé? Ale neodoláte ani smutku a lidem kteří by zasloužili pár facek? To všechno v příběhu najdete a opravdu nebudete zklamaní, protože Jojo Moyesová zklamat totiž ani neumí!

Oni by pochopili, že tenhle příběh vypráví o prchavé rovnováze věcí, o pravdě, kterou se zdráháme přijmout, kdykoli se nám dostane požehnání spatřit tyhle obří tvory, ale vlastně kdykoli, když otevřeme svá srdce- že někdy můžeme zničit něco nádherného jen tím, že jste poblíž.

Liza McCullenová se nikdy nedokázala odpoutat od minulosti. Ale nedotčené pláže a uzavřená komunita obyvatel australského přímořského městečka Silver Bay jí nabízí svobodu a bezpečí, po nichž tolik touží – když už ne pro sebe, tak... více

Komentáře (0)