Kde mám svého Romea?

recenze

Hledá se Romeo (2017) / Aracely

Tato kniha se mi moc líbila. Alexandru Potter zbožňuji a na každý její román se vždycky moc těším. A ani tentokrát autorka nezklamala, i když překvapila. Řekla bych, že tohle není typická Alexandra a chvílemi jsem měla problém ji v tom jejím stylu poznat. Vysvětlení je ale nasnadě... Tento román vyšel v originále už v roce 2002 a pokud se nemýlím, je to její teprve třetí kniha vůbec... V jejích nejnovějších románech jsou její hrdinky vyspělejší a vyzrálejší a také se tam nepíše tak otevřeně o sexu, což mně zrovna nevadí, ale někomu by mohlo...

Hlavní hrdinka Julie pracuje v reklamní agentuře a žije v trvalém vztahu s partnerem Willem, jsou spolu přes dva roky... Z jejich vztahu se ale vytratila veškerá romantika a vášeň, žijí v nudném stereotypu, den co den...
,,Korunu tomu nasadí" Will, jelikož zapomene na domluvenou valentýnskou večeři a všechno jde pak rychle do háje...
Takže když se Julie setká s šarmantním a okouzlujícím Italem, který shodou okolností pracuje pro konkurenční agenturu a ten jí nabídne romantický výlet do italské Verony, je Julie s rozumem v koncích a začne přemýšlet, jestli právě on není její Romeo...

V příběhu je mnoho vedlejších postav, což mu přidává na zajímavosti. Každá postava mluví sama za sebe, takže víte co si myslí Julie, víte co si myslí Will... Vyprávění z pohledu ženy i muže mi přišlo velmi originální :-).

Ono už pak není tak lehké jednoho či druhého soudit, když jim ,,vidíte do hlavy"...
O vztah a o lásku je potřeba pečovat a ta jejich se kamsi vytratila, obviňují se navzájem, ale to jejich problémy ještě více prohlubuje, každý vidí jen tu svou pravdu, jenže některé skutky už se nedají vzít zpátky...
A láska, ta pravá láska je v životě většinou jen jedna, nepřijde dvakrát...

,,Vztah vztahem nedělají jen velká romantická gesta, jsou to všechny ty milé drobnosti. Když se na ni Will jen tak zničehonic usmál, když se na sebe podívali a jejich pohled nepotřeboval žádné vysvětlení, když si v posteli položil nohy na její ledově studené, aby jí je zahřál. Když jí vyjedl všechny olivy z její pizzy, protože věděl, že ona je nemá ráda. Nebo když tehdy předstíral, že nevidí ten obrovský červený pupínek, co jí v noci vyrazil na bradě. Když někdy nic neříkal, ale bez výhrad a připomínek ji objal, když měla předmenstruační syndrom a chovala se jako mrcha. Drobnosti. Důležité drobnosti. Skutečně romantické věci. Přesto jediná drobnost, která jí teď zůstala, byl hlas v její hlavě, který šeptal: ,,Je pozdě, je pozdě, je pozdě."
Str. ~ 326


Kniha se mi líbila. Taková milá, čtivá oddechovka se spoustou romantiky. Přečetla jsem ji ,,jedním dechem".
Hlavní hrdinka přišla na to, že vztah není jen o tom pozlátku kolem, ale že je úplně o něčem jiném a prozřela... Musím říct, že jsem měla chuť nafackovat jí za to, co provedla... Vůbec nemám žádná slova na její obhajobu, akorát to, že nic není jenom černé nebo jenom bílé. A že dostala za vyučenou a poučila se...

Když si uvědomím, že byl tento román napsán před šestnácti lety, musím být shovívavá v hodnocení, proto dávám plný počet hvězdiček i přes ty menší výtky, protože si to autorka prostě zaslouží!

Doporučuji k přečtení!


Závěrem bych chtěla poděkovat nakladatelství KRISTIÁN za poskytnutí recenzního výtisku.

---

Hledá se Romeo Alexandra Potter

Když ona je Julie, tak kde ksakru vězí Romeo? Po dvou letech společného žití spadli Julie a Will do naprostého stereotypu. Romantika se kamsi vytratila a nahradila jí jen hromada neumytého nádobí, kupy špinavého prádla a večery s... více

---

Komentáře (2)

Přidat komentář

---