Kde máš mámu?

recenze

Chlapec v kufru, další z řady napínavých severských detektivek, je prvním dílem dvou dánských spisovatelek - Lene Kaaberbølové a Agnete Friisové . V zahraničí kniha vyšla v roce 2008 a dostala se do užší nominace na severskou prestižní cenu za kriminální román, Skleněný klíč. U nás vyšla na podzim loňského roku v nakladatelství Knižní klub. Kdyby vás vaše nejlepší přítelkyně požádala o to, abyste na nádraží v úschovně zavazadel vyzvedli ve skříňce označené 37-43 kufr, určitě byste neváhali ani na vteřinku a pomohli byste jí. Ale pokud byste věděli, co se vlastně v kufru nachází, souhlasili byste s výpomocí i poté?
Do přesně takovéto svízelné situace se dostala Nina, kterou její kamarádka Karin požádala o takovouto "maličkost".

Takže sebrat všechnu odvahu a uvolnit dvě kovové spony na kufru. Ale co to? V kufru leží malý, asi tříletý chlapec, dýchá, ale je na něm vidět, že si musel projít něčím, nad čím raději ani nepomyslet. A je v bezvědomí. Na prvním místě je pro Ninu chlapec a jeho zdraví, ale do popředí se dere nekonečné množství otázek, které prostě potřebují být zodpovězeny…

Nina navíc ke všemu přišla jako slepý k houslím a pořádně přemýšlí, co že má vlastně s chlapcem udělat. Má jít na policii? Má ho vzít domů ke svým dvěma dětem a manželovi? Kde najít jeho matku? Kde začít? Do čeho se to vlastně Karin, její kamarádka, zapletla?

Nina se snaží nepropadnout panice ani poté, co si začne uvědomovat, že by nejen chlapci, ale i jí samotné, mohlo jít o holý život. Jedná na vlastní pěst a tím nám dává jasně najevo, že je to silná ženská, která se jen tak něčeho nezalekne. I když si to o ní zrovna ne všichni myslí.Nina se začne s chlapcem pomalu sbližovat. Ne tedy moc, protože dánštině chlapec nerozumí, ale i s tím si Nina poradí a zjistí, že chlapec je z Litvy a že se jmenuje Mikas.

V další chvíli se dostaneme do Litvy, kde se setkáme se Sigitou Ramoškiené, která je strachy bez sebe, protože její syn, její Mikas, prostě zmizel. Kde je, když není u svého otce, jak jí tvrdila sousedka? Je v pořádku? Uvidí ho někdy? Uvidí, musí. Žene jí vpřed obrovská mateřská láska, která je sama o sobě důvodem žití. Mikasi, už jdu pro tebe, ať jsi kde jsi!

Příběh vypadá na první pohled jednoduše, ale čím více se toho dozvídáme, tím hrůznější je skutečnost. Co by se s Mikasem stalo, kdyby nebylo Niny a její ochoty pomoci? Našla by někdy Sigita svého milovaného a jediného syna? A doplatí na svou krutost ti, kteří si troufli.

Chlapec v kufru se odehrává v Dánsku a Litvě. Konkrétní rok příběhu neznáme, víme jen, že je to během srpnu a září. V létě, kdy je vám v jednom kuse vedro, všechno oblečení se na vás lepí, a to i přesto, že jsme na severu. Vedro vám bude i při samotném čtení tohoto příběhu, ne kvůli tomu kdy ho budete číst, ale kvůli tomu, jak budete otáčet jednu stránku za druhou kvůli tomu, abyste se dozvěděli všechno. A že to otáčení půjde rychle, protože kniha má krátké kapitoly, které jsou v tomto příběhu výhodou.

Zpočátku mi chvíli trvalo než jsem pochopila o co asi půjde, protože se zde střídalo množství lidí. Ale na konci knihy se nám objasní vše, co jsme se museli dozvědět, aby byl celý příběh kompletní.

Ačkoliv byl tento thriller trochu odlišný od severských detektivek jak je známe, přišel mi jedinečný díky citu, který do příběhu autorky knihy daly. Mateřská láska, to je totiž cit nejsilnější a síla bojovat pro své dítě není naplněna do té doby, dokud dítě není zpátky zdravé a živé v matčině náruči.

A je mi těžko z toho, když si uvědomím, že tento příběh není zcela výplodem fantazií autorek, ale že se to kolem nás, v tomhle světe doopravdy děje.

Nakladatelství: Knižní klub
Rok vydání: 2013
Počet stran: 288
Překlad: Lenka Drugová

Nestává se každý den, aby někdo na kodaňském hlavním nádraží vyzvedl z úschovny kufr a našel v něm asi tříletého chlapečka v bezvědomí. Právě to se však přihodilo Nině Borgové: neměla se do zavazadla dívat a neměla by se ani stara... více

Komentáře (0)