Kdo koho dřív... sní?

recenze

Nikdy se neusmívej...
Nikdy se nesměj nahlas...
Nikdy neplač...
A hlavně nikdy nezapomeň, kdo jsi...


Vítejte v novém světě. Ve světě, kde každá lidská emoce znamená jistou a okamžitou smrt... Ve světě, kde jsou upíři "lidmi" a lidé podřadnou rasou, která vymírá - seznamte se s glupany.

Mezi bezkrevnými a emoce postrádajícími lidmi se jeden vymyká... Glupan v rouše lidském... Gen... Dodržuje striktní pravidla pro přežití a prozatím mu to prochází. Ale vše se mění v okamžiku, kdy se stane středem pozornosti. Vyhrává totiž místo v legendárním honu - honu na poslední glupany... Taková čest...

~Nečekejte upíry jako největší krasavce a neodolatelné don juany. Naopak Vás přesvědčí o tom, že s nimi nebudete chtít mít cokoliv společného... Nevím, co je odpuzující víc - neustálé slintání nebo škrábání na zápěstí.~

Gen se tak díky velmi podezřele šťastné náhodě ocitá ve víru událostí, které ohrožují jeho bezpečí, seznamuje se s ostatními účastníky honu a hledá cestu úniku. Jenže byla to pouhá náhoda? A co se stane, jestli opravdu bude muset zabíjet glupany? Vyjde pravda najevo?

~Upřímně, příběh má dobrý potenciál. Konečně se lidé s upíry nebratříčkují. Trochu přitažené za vlasy mi přišlo maskování mezi upíry. Ti musejí mít sakra špatný čich i zrak, když stačí kvalitní sprcha a falešné špičáky k tomu, aby jim lidé proklouzli nebo jako v Genově případě, ukrývali se jim přímo pod nosem několik let. Děj knihy se točí okolo Gena a jeho vyrovnávání se s vlastní podstatou a samozřejmě kolem honu na glupany, který se blíží rychleji, než je někomu milé. Je zajímavé sledovat Genův boj mezi lidstvím a maskou upírství, kterou je nucen si každodenně nasazovat. Chvílemi totiž máte nepříjemný pocit, že na Vás lidství jen hraje.~

Nakonec nic není, jak se zdálo a Gen bude stát před nejtěžším rozhodnutím v životě - co všechno je schopen a ochoten obětovat pro záchranu? A koho vlastně?

~Děj graduje trochu opatrně. Nejprve máte pocit, že se příliš dlouho prodlužuje nevyhnutelné a nakonec Vám děj před očima utíká tak rychle, že čtete poslední stránku. Zápletka je dobrá, proto beru první díl jako položení základů pro díl druhý a pro tuto chvíli dávám hodnocení 3/5.~

Jak zůstat na živu ve světě, kde jsou lidé považováni za pochoutku a všichni touží po jejich krvi? Pravidla jsou jasná: nesmát se, nepotit se, neupozorňovat na sebe. A hlavně – nezamilovat se do jedné z nich! Gen se liší od ... více

Komentáře (0)