Kdo se vlastně ocitá v Pasti?

recenze

Past (2016) / sgjoli

Kniha Past je prvním románem z pera mladé německé autorky Melanie Raabeové a její děj se točí okolo 38leté Lindy Conradsové, která je úspěšnou autorkou řady knih. Fanoušci její dílo milují, ale o samotné spisovatelce se toho ví jen málo. Již jedenáct let se totiž Linda ukrývá ve svém domě, kam se uchýlila krátce poté, co se stala svědkyní brutální vraždy své sestry Anny. Lindin život však začne nabírat nový směr, když v televizi spatří vrahovu tvář. A ona se s ním rozhodne sejít, aby mohla konečně pomstít svoji milovanou sestru.

Celý děj tohoto románu je čtenářům podáván z pohledu spisovatelky Lindy, která se rozhodne se po jedenácti letech setkat s vrahem své sestry. Úkol je to pro ni náročný, protože již léta nevyšla z domu, do svého života pouští jen minimum lidí a sama trpí těžkými depresemi a úzkostmi. Cítí však, že to své sestře dluží, a tak se začne připravovat na osudové setkání. Jak to ale může dopadnout?

Jedním z velkých kladů této knihy je způsob, jakým ji autorka pojala. Ich-forma, v níž je Past napsána, nám umožňuje blíže nahlédnout do Lindiných myšlenek, do temnějších stránek její duše, prozkoumáváme její vzpomínky, dojmy, strachy. Tím, jak vidíme celý příběh jen jednostranně, a díky tomu, jakým směrem se pak kniha ubírá, se čtenář nevyhne řadě otázek – je Lindina verze příběhu ta pravá? Stalo se to tak? Čtenář se tak dostává do zajímavé situace, kdy si nemůže být jist tím, co čte, a je nucen veškerá fakta knihy přehodnocovat a vytvářet si různé teorie o tom, kdo za vraždou Anny skutečně stál. A mne to na knize strašně bavilo. Možná by příběh mohl někomu připadat průhledný a celou zápletku by mohl rozluštit velmi snadno. Raabeová však jistě dokázala, že si umí s fantazií svých čtenářů pěkně pohrát a alespoň na chvilku vám zamotá hlavu, než vám vyjeví skutečné rozuzlení.

Přestože první třetina knihy je trochu pomalejší a rozvleklejší, od druhé třetiny nabírá na spádu a převratně spěchá ke svému konci, který je výborně vygradovaný a prošpikovaný správnou dávkou napětí. Možná Raabeové zatím chybí jistá „vypsanost“, aby byl čtenář pohlcen již od od prvních stran, přesto si myslím, že se autorce její prvotina povedla. Ukázala v ní, že umí logicky vystavět příběh, vymyslet zajímavou zápletku, solidně vygradovat závěr. Zároveň píše čtivě, poutavě a čtenář prostě chce vědět, jak a kdo je za co zodpovědný.

Za vrchol knihy pak považuji scény, kdy Linda stojí vrahovi tváří v tvář. Raabeová tuto pasáž napsala velmi sugestivně, protkala ji silnými dialogy, které knihu skvěle posouvají kupředu, celé to skvěle eskaluje, autorka tu výborně pojala psychologii hlavní hrdinky. Tato pasáž je výborně vyhrocená a strhující a čte se zcela sama, jak je čtenář vtažen a ponořen do příběhu – jako by byl „uvnitř“ příběhu a celé to sledoval jako třetí, nestranný pozorovatel.

Přestože mám z knihy jako celku spíše kladný dojem, trochu mne mrzí, že mi po dočtení zůstalo pár otázek, které nebyly zodpovězeny. Osobně bych si ráda přečetla víc o tom, jak do příběhu zapadali rodiče obou sester. Detailněji bych chtěla znát jejich vztah k Lindě a Anně, jak se jejich vztah s Lindou v posledních letech vyvíjel či nevyvíjel, než se Linda začala na vlastní pěst potýkat s vrahem sestry, jaký vztah pak následoval po rozuzlení hlavní pointy. Je pravda, že na hlavní zápletku tyto informace patrně vliv nemají a hlavní dějová linie se bez toho dost dobře obejde, ale já jsem asi trochu rejpal a detailista a tyto informace bych uvítala.

Nicméně i tak se mi Melanie Raabeová zdá být velmi nadějnou spisovatelkou, její styl psaní je mi sympatický a doufám, že u nás vyjde i něco dalšího z její tvorby. Této knize pak dávám 75 %.

Známá spisovatelka Linda Coradsová je pro své fanoušky i média hádankou. Je jí osmatřicet let a již více než jedenáct let nepřekročila práh své vily. Navzdory tomu je velmi úspěšná. Málokdo tuší, že ji trápí strašlivá vzpomínka ... více

Komentáře (0)