Když je život příliš těžký...

recenze

Kdyby se dal vrátit čas, Lex by všechno udělala jinak. Kdyby se dal vrátit čas, možná by mohla odvrátit to, k čemu se schylovalo. K tragédii, která poznamená celý její život i život její matky. Otočí ho vzhůru nohama a nenechá kámen na kameni.
Lex po sebevraždě bratra musí začít úplně od začátku. Ona a Tyler byli nejen sourozenci, ale také velcí přátelé. Po jeho odchodu všechno zešedlo, změnilo barvu, vytratilo se. A stejně jako se cítí mizerně, se také cítí vinna za to, že kdyby tehdy při čtení té sms udělala něco jiného, všechno by mohlo být jinak.
Jenže jak se s celou situací vyrovnat? Jak se vyrovnat s tím, když vám ze života odejde milovaný, blízký člověk způsobem jakým se rozhodl odejít Tyler? Přijde Lex vůbec někdy na to, proč to Tyler udělal?

Kdybychom se neviděli je kniha, které vyloženě sedí slovo smutná. Cynthia Hand do této knihy vložila doslova kus sebe a svého života. A všechen smutek, který z knihy vyzařuje je naprosto přirozený.

Abych vás neděsila. Kdybychom se neviděli je velmi smutná kniha. O tom žádná. Sama věc, že se Lex zabil vlastní bratr je tragicky smutná. Ono by to bylo tak jako tak smutné, ať už by o tom psal kdokoli. Cynthia má ale s tímto tématem osobní zkušenost. Což z celé knihy dělá autentičtější a osobnější dílo.
Celkově knihy, které obsahují takovou osobní autorovu nebo autorčinu zkušenost mají něco navíc. Vyzařují z nich emoce, které vás jednoznačně zasáhnou a Kdybychom se neviděli je přesně jedna z těch knih. Další kniha, do které autor vložil vlastní smutnou zkušenost je například První láska od Jamese Pattersona, kterou taktéž vřele doporučuji. A opět i přesto, že se jedná o velmi útlou knihu, z ní vyzařují ryzí a hluboké emoce.

Cynthia Hand celé knize dodala duši. Je to sice velmi smutné, že její vlastní zkušenost jí posloužila jako poklad pro tuto knihu. Nicméně jakožto bestsellerová autorka přidala do celé smutné stránky i racionalitu. Samozřejmě zastřené a deprimované chování Lex je oprávněné vzhledem k tomu, co prožila, Hand ale do toho krásně zaplétá stav člověka, kdy bojuje sám se sebou a hledá nejlogičtější důvod, proč. Velmi očividným způsobem poukazuje na to, jak dokáže být život hořkosladký.

Jelikož Cynthii Hand znám už ze série Nadpozemská, do které jsem se absolutně zamilovala, Kdybychom se neviděli jsem tím pádem chtěla číst co nejdřív. Těšila jsem se a věřila jsem, že Cynthia svým skvělým stylem psaní neklesne a nezklame. Nezklamala. Naopak, několikrát mi svým vyprávěním rozbila srdce. Rozbila ho tak jednoduše, protože všechno, o čem píše se prostě stalo. Líbí se mi velmi ta okatá přímočarost, která dodává knize na uvěřitelnosti.
Člověk v takové situaci jako je Lex hledá kdejaké vysvětlení, omluvy, rozřešení, odpuštění. Nakonec společně s Lex stejně docházíme k závěru, že to, co se stalo, už nevrátíme a že jediní, komu bychom měli odpustit jsme my sami.

Lex byla šťastná. Měla kompletní rodinu. Kluka, co milovala. Kamarády, kteří se na ni nedívali, jako by se měla každou chvíli zhroutit. Teď je z ní holka, jejíž bratr spáchal sebevraždu. A vypadá to, že už taková bude navždycky. ... více

Komentáře (0)