-

Když se lži promění v pravdu

recenze

Dcery čarodějného vrchu (2019) 5 z 5 / a.k
Dcery čarodějného vrchu

Bess Southernová, známá jako bába Demdike, je v kraji uznávanou zažehnávačkou. Už její děd měl zvláštní schopnosti zaříkávače koní, ona sama pomáhá zvířatům i lidem před uhranutím a v dobách nemoci. Používá byliny a dávné modlitby. Po smrti manžela zůstala sama na odlehlém Malkin Toweru v Pendleském lese jen s dětmi, šilhavou neprovdanou dcerou Lizou a prostoduchým nemanželským synkem. Všichni se musí přičinit, aby ve své bídě nezemřeli hladem. Každý den je bojem o přežití, snahou najít příležitostnou práci v okolních statcích a vysloužit si alespoň starou kůrku chleba. Pokud se to nepodaří, přichází na řadu žebrota. Rod báby Demdike je obdařený mimořádnými schopnostmi. V rukách tajemného našeptávače zůstává návod, jak opravdově čarovat a zaříkávat. Píše se rok 1588 a zemi sužuje vpád Španělů. Cizinců by se ale Demdike bát neměla. Pozor by měla soustředit na ďábla, kterého moc dobře zná.

Vyprávění o nuzném životě v době, která nepřeje pohanských zvykům a rituálům a i sebenepatrnější, nevysvětlitelný skutek se může proměnit v očích obyvatel v čarodějnické praktiky, přináší tu pravou atmosféru. Čtenář sám může sledovat, jak se bába Demdike potýká s tenkou hranicí mezi bílou a černou magií. Román ale nesleduje jen tuto postavu. Je tu ještě další navazující dějová linka, která nás posouvá do roku 1595. Zde se seznámíme s pětiletou Alizon, vnučkou staré Demdike, dcerou šilhavé Lizy. Už od malička doprovází děvčátko svou babičku k lidem, kteří využívají jejich bylinkářských praktik. Poznává nebezpečí, které hrozí každému, kdo se odvrací od právě uznávané víry. Alizon nechce přijmout fakt, že patří mezi vyvolené a má možnost stát se zažehnávačkou stejně, jako její babička. Raději dává přednost společným chvílím trávených u kamarádky Nancy. Osud zkouší nebohou Alizon a do cesty ji staví překážky, které by mohla - kdyby chtěla - řešit praktikami, ve kterých však mohou obyčejní lidé vidět čarodějnictví.

Přišel rok 1612. Doba si žádá své oběti. Král Jakub ve své příručce pro lovce čarodějnic přesně ukazuje, jak se vypořádat s těmi, kteří ohrožují svými kouzly poctivé duše. Pendleský les i s jeho obyvateli je v ohrožení. Místní zlé čarodějnice stanou před soudem a dočkají se spravedlivého procesu.

Životy našich hrdinů ukazují na těžký úděl nejnižší společenské třídy, jejich snahu vyrovnat se s příkořími a osudem. Naše hrdinky nejsou zahořklé, zlé nebo nevraživé, i když jim osud nadělí nejednu těžkou zkoušku, kdy by mohly sáhnout k černé magii. Pokud čekáte na temnou pohádku o čarodějnicích, není tato kniha tou pravou. Knihou prostupuje smířenost, dobro a snaha pomoci. Celá rodová sága Southernů se svými čarodějnými nebo lépe léčitelskými dovednostmi vychází především ze síly přírody a hluboké víry. O to více se ale o naše hrdinky obáváme. Sám název knihy je totiž spoilerem příběhu. Tušíme, kam to celé směřuje a o to více prožíváte s postavami každou situaci a děsíte se, jak se s jejich činností vyrovná okolí. Často kroutíte hlavou, jak si obyčejní lidé mohou vykládat i běžné banální úkazy jako působení čarodějnic. Doménou této doby je strach a nevědomost.

Nejpozoruhodnější na celém románu je doslov autorky. Pokud se nad řádky příběhu budete shovívavě usmívat lidskému strachu z ďábla a jeho čarodějnic, z doslovu vám spadne brada. Jména postav s jejich životními příběhy jsou skutečná. Nejde však o biografii. Román je beletristickým zpracováním důkazního materiálu z reálného čarodějnického procesu. Asi tušíte, že důkazní obžaloba stojí na vykonstruovaném příběhu. Sám příběh tak ukazuje, jakou manipulativní, zvrácenou a mocnou institucí byla inkvizice a jak okázale dokázala páchat zlo na svých obětech.

Román je čtivou a velmi působivou knihou. Ukazuje, jak beztrestně proměnit lži v pravdu a jaký dopad to může mít pro osoby, které nedostanou možnost se obhájit. O osobách, které vás v příběhu pustí do svého světa, budete číst se zvláštním pocitem zmaru, který vyvrcholí poslední stránkou.

Tato kniha je uhrančivě výborná. Doporučuji.


Dcery čarodějného vrchu Dcery čarodějného vrchu Mary Sharratt

Jak velký je rozdíl mezi soumrakem a svítáním? Jak tenká je hranice mezi skutkem milosrdným a silou nečistou? A jak ostrá je čára mezi tímto a jiným světem? Bess Southerns, přezdívaná také matka Demdike, to odjakživa uměla se z... více


Komentáře (0)

Přidat komentář