Když jsem se dozvěděla, že vychází manga o kočkách, věděla jsem, že ji musím mít. Sice o ní je psané, že má být hororová, ale to mě neodradilo.
Úplně mi nepřišla hororová, ale vtipná a trefná ano. Pro kočkomilce naprostá nutnost. Já se velmi bavila. Kočka a život s ní je tam věrně vykreslený. Já v mnoha situacích poznávala sebe, manžela, kočku. A opravdově jsem se nasmála.
Soužití s kočkou je někdy opravdu hororové, ale zároveň krásné. Spoustu krásných chvil, které žádné jiné zvíře nenahradí. Kočka je osobnost. Má své nálady a svoji osobnost, která se musí respektovat. Zároveň je velmi vynalézavá v tom, aby dosáhla svého cíle, když si něco zamane.
Áčko (snoubenka) a Déčko ( autor) spolu stvořili krásný komiks. Je doplněný fotografiemi. Jednotlivé kapitoly doplňují otázky na autora. Na konci je ještě bonusová část o Jonovi a autorův doslov.
Kočky Jona a Mú jsem si oblíbila. Jejich chování dost často odpovídalo skutečnosti, tomu, jak jsem já měla možnost poznat kočky, které jsem měla. I přes jejich výstřednost je musíte milovat. Získají si vaše srdce napořád.
Kočičí deníky
Džundži Itó
Koťata jsou sice proslulá svou solidností a blahodárným účinkem na nervy, nicméně mistr hororové mangy Džundži Itó o tom ví svoje. Jeho autobiograficky laděné příběhy o soužití s kocourky jménem Jon a Mú odkrývají strašlivou pravd... více
