Mia, mladá 17 slečna, se kterou se život rozhodně nemazlí. I přes svůj nízký věk již nějakou dobu žije v domě plném pubertálních kluků přibližně jejímu věku. Situace se změní ve chvíli, kdy do jejich domu přibude nový spolubydlící. Mia ho nemá příliš v lásce, a tak jsou hádky na denním pořádku. Postupně se ale ukazuje, že „co se škádlívá, to se rádo mívá“ je tak docela pravdivé.
Kniha mě zaujala jak nekonvenčním názvem, tak i přebalem a anotací. Jak se ale ukázalo, Mia není dívka, se kterou bych sdílela sympatie. Na můj vkus je moc náladová a vytočí *nasere* ji každá maličkost. Ale neříkám, že hlavní hrdina (v tomto případě hrdinka) musí být vždy neposkvrněný anděl.
Děj byl nápaditý, ale docela často předvídavý. Přesně to, co jsem odhadovala, se za pár stránek událo. Pozitivní bylo, že děj překypoval vtipem – hlavně od spolubydlících Mii. A tak jsem se několikrát od srdce rozesmála.
A teď to negativní. Konec. Ne. Ne. Ne! Ukončení, hlavně epilog, mě definitivě zklamal. Nebránila bych se otevřenému konci s romantickým nádechem nebo zdrcenou Miou. Ale tohle bylo opravdu fiasko. Ani mi to na Miu, lehce arogantní a hrubě samostatnou, nesedělo. Odpustit někomu jen tak, že jí celou dobu lhal? Pardon, ale to mi na ní opravdu nesedí.
Za předvídavý děj, konec a přeměněnou, přeslazenou, Miu hodnotím dvěma hvězdičkami.
Trhni si!
Andrea Kabeláčová
Mia je sedmnáctiletá holka, která se na vlastní pěst protlouká životem. K tělu si jen tak někoho nepustí a pro drsné slovo nejde daleko. Když odejde od své nesnesitelné matky, začne žít v opuštěném domě s partičkou kluků, kteří js... více
