Knížku jsem si půjčovala v knihovně, a musím přiznat, že jsem si ji představovala jinak. Očekávala jsem hodně obrázků a víc ze života a kultury každé země. Nicméně ani jako cestopis knížka není vyloženě špatná. Shledávám tu však i jednu nevýhodu. Cílem cestopisu je seznámit čtenáře s prostředím. Pokud do textu zasahuje přehršel osobních intencí, začíná to být nuda. A těch tady naneštěstí najdeme víc než dost. Bohužel tohle není první ani poslední “cestopis", kde autor místo cest barvitě líčí svoje “nezapomenutelné" a “vtipné" historky se svými přáteli. Číst o tom, jak je autorka vyždímaná po pouhých 15 kilometrech loudavého courání městem není ani vtipné, ani zajímavé. Stejně rušivé mi přijdou monology s autorčiným přítelem, který kňourá ještě víc než ona. Další otázka se nabízí záhy. Je autorka cíleně “zábavná" nebo jen hloupá? Protože v každé zmínce o kterémkoli světovém náboženství plácá totální nesmysly. Svou duchaplnost korunuje arogantním výsměchem islandským turistům a více méně každému, koho v knize zmiňuje. Jeden takovej, druhej makovej a třetí ne dost dobrej. A tyhle kecy musíte překousat jenom proto, abyste se hned na další straně dočetli, že autorka byla obdobně otupělá v nejedné situaci. Hvězdičky dávám za kouzlo, které mě i přes hluboké nesympatie k autorce dovedlo až na konec knihy.
Až na sever!
Albína Mrázová
Cestování po stopách ledovců, vikingů, trollů, sobů, ovcí a sem tam tesly. Zajímalo by vás, jaké to je, vidět polární záři, udělat eskymácký obrat na kajaku v Grónském moři, stopovat auta na Faerských ostrovech, navštívit ve F... více