Jo Nesbø: Krev na sněhu
Vydala Kniha Zlín, 2015. Překlad Kateřina Krištůfková.
Byl pojmenován po slavném králi, ale sám toho moc neumí. Jediné, v čem je opravdu dobrý, je zabíjení. Ale jak sám o sobě říká, je měkkota, a když mu do cesty vstoupí láska, ani on se nedokáže plně soustředit na daný úkol.
Taková útlá knížka, řeknete si, pouhých 150 stran. Není to nějak málo? Jenže tahle knížka vás vtáhne do děje hned na první stránce. Vypravěčem je nájemný vrah s dobrým srdcem, který se dostal do náramné šlamastyky. Vzpomíná, jak to vlastně všechno začalo, cestou nám prozradí střípky ze svého dětství a občas i něco o sobě. A po celou dobu třeskutě mrzne.
Kniha není klasickou detektivkou, kde je na začátku zločin, který se pak řeší v průběhu celého děje a vy hádáte, kdo je vlastně pachatel, jaký měl motiv a podobně. To ale neznamená, že v ní chybí napětí. Čekáte, jestli hrdina daný úkol splní nebo jestli bude následovat své srdce. Jestli pochopí, že má na víc. Jestli žena, které své srdce otevřel, bude jeho city opětovat. Co ale asi nečekáte, je, že konec vlastně ještě není konec.
Krev na sněhu jsem si vybrala jako oddech mezi čtením psychologického románu, který je poněkud zdlouhavý. Toužila jsem po něčem akčním a rychlém, tak jsem sáhla po osvědčeném autorovi a jeho nejútlejší knížce, na jakou jsem v knihovně narazila. A rozhodně toho nelituju. Kniha přesně splnila má očekávání a mně nyní nezbývá, než netrpělivě čekat na druhý díl, Půlnoční slunce, který by měl vyjít každým dnem.
Po sérii detektivek se stejnou hlavní postavou je Krev na sněhu opravdu vítanou změnou. A navíc je to moc povedená změna. Každému, kdo váhá, zda zkusit od Nesba i něco jiného, než osvědčeného Harry Holea, Krev na sněhu vřele doporučuji. Stojí to za to.
Krev na sněhu
Jo Nesbø
Sedmdesátá léta v Oslu. Olav Johansen nedokáže jezdit autem pomalu, je měkký jako máslo, příliš snadno se zamilovává, jestliže se rozčilí, ztrácí hlavu a je mizerný v matematice. Něco málo přečetl, ale moc toho neví a rozhodně nem... více