Kulhavé zjevení na poli české humorné sci-fi
recenze
Wesmírný omyl aneb Někde to začít musí (2011)
/ LordSnape
Tuhle knihu jsem měl ve své knihovně odloženou dosti dlouho a prakticky jsem k ní přišel vlastně jen náhodou. Na poli rozumné a humorné sci-fi to tady u nás vážně zeje prázdnotou a tak jsem se dle anotace těšil, jak ji Wesmírný omyl zaplní, ale bohužel se tak úplně nestalo.
Kniha je vlastně protkána filosofií a tím i také začíná. Přináší pohled nedospělého na svět dospělých a jejich někdy zcela nelogická rozhodování, které jsou nám tak vlastní. V tu ránu se setkáváme s hlavním hrdinou Víťou, ale jeho vlastní začátek cesty za dobrodružstvím je takový hloupý a moc jsem mu nevěřil. Poté následuje sled událostí, kdy každá událost je vklíněna do jedné kapitoly. Ač se o to autor zřejmě snažil, tak svým dlouhým psaním nedokázal knihu obdařit tím rámcem, který by to vlastně zastřešil. Jsou chvíle, kdy se o to vlastně příběh snaží, ale dosti to skřípe.
Nápady a bizarními postavami, se to jen hemží a jsou opět buď dosti ujeté, nebo jak už jsem řekl z vínku filosofie. Z počátku by člověk řekl, že se Wortys snažil vcítit do role českého Adamse, ale místy mi spíše připomíná existencionálně fanatického Granta. Na druhou stranu jednotlivé příběhy nejsou nudné, člověk se občas i zasměje, pokud vtip pochopí, protože tohle rozhodně není čtení pro začátečníky. Je vidět, že si autor rád hraje se slovy a vědou, ale chybí mu ta patřičná dávka vypravěčství, které prostě pokulhává. O postavách se toho moc nedozvíme, ale jsem si jist, že Víťa je jakýmsi alter egem samotného Sebastiána, zatímco dvě sekundární postavy příběhu jsou jen jako doplněk, přičemž jedna z nich je doslova na pěst.
Ilustrace jsou určitě fajn, navíc velmi zdařilé, a i když se jedná o samovydání, je to bez překlepů, gramatických chyb a celkové zpracování včetně obálky a výběru fontu je vydařené. Vrátím se ale opět k příběhu, který jak už jsem naznačil, má podivný začátek a ještě podivnější konec. Nechci vypadat jako nějaký homofob, nebo bych se nerad dopustil nerespektování svobodného výběru partnera, ať už v realitě či fikci, ale dle mého skromného názoru prostě do humorné sci-fi nepatří konec jak vystřižený z japonského yaoi. Wesmírný omyl se tím tak trochu degradoval na pouhou vnitřní slupku, která je dobrá, ale mám pocit, že spousta lidí bude mít problém se začíst a pochopit konec, který je dle mě už při tak víceméně dobrém rozjezdu násilně dotlačený na papír a jakoby vystřižen z úplně jiného rukopisu. Tak či tak, je Wesmírný omyl, ať už s chybami, na české fantastické scéně určitě zjevením, které by mělo mít své lepší pokračování a více čtenářů.
Wesmírný omyl aneb Někde to začít musí
Sebastián Wortys
Varování: Tato kniha může grammer naziům, mainstreamu, příběhofilům, zločinofilům a myšlenkofobům způsobit vážně psychické potíže. Všem ostatním jí vřele doporučuji, :o). Wesmírný omyl je velice inspirativní humorná sci-fi knih... více
Komentáře (7)
Přidat komentář
"osobně" - Možná někdy jindy, jednou, nějak, :D...
"Barva kouzel" - V popisku se mj. píše: "ale i pár těch, které by se zájemcům o tento aktuálně ne moc obsáhlý žánr mohly líbit". Nově jsem do nadpisu přidal i "apod.", tak snad ok, :D?
Já nerad diskutuji psanou formou. Je to pro mě děsně omezující a nestíhám kolikrát vepsat celý tok mých myšlenek, takže se už zdržím dalších komentů.
Ad seznamy: Barva kouzel je sci-fi? Jsi na hlavu? :-D A kvantová teorie je humor?
Boha jeho...
Jetsli to chceš probrat osobně, nabízím příležitost: http://www.databazeknih.cz/diskuze/volna-diskuze-5/setkani-knihomolu-praha-1536/str-2#new
„Nemám v úmyslu nějak obhajovat“ – Také na to nemusíš nahlížet jako na obhajobu své recenze, ale třeba jako na radu autorovi či vzájemné ujasnění názorů..., ;). Jen prostě rád diskutuju (textovou formou, některé mé e-mailové komunikace by šlo označit za knihy, :D).
„jak se dostane Víťa k dobrodružství“ – Napíše vzkaz, bezpečně ho uloží, v budoucnosti najde a vrátí se sám pro sebe (i když to pochopitelně má roviny, které dosud nebyly odkryty). Mě to příjde zajímavé i hezké, ale názor ti neberu.
„Můj život tu nehraje roli“ – Tvůj život je příkladem skutečného/reálného života, který dobře znáš a může ti ukázat, že to v něm nechodí úplně tak, jako v knihách, která čteš, ;). A ten rozdíl se pokouším zachytit. „buď rád“ – Taky jsem, ;).
„spíš povídkama ze světa WO“ – Ale ne izolované, spíš takové volně navazující epizodky života jako v moderních dynamičtějších sitcomech (ten styl se mi zamlouvá).
„nepatří [...] romance“ – Částečně je to parafráze mého života i jeho fantasknější alternativa, takže z mého hlediska to vypustit nelze. Psal jsem to tak, aby se to v 1. řadě líbilo mě.
„bezžánrový text“ – Přirovnání v uvozovkách. Měl jsem na mysli, že téměř vše je tak jedinečné, že na to žádná nálepka nepasuje úplně. Je to podobné jako s myšlenkou „rasy neexistují“, nastává paradox hromady. Jinač 1. díl Wo oproti mému deníku není mix, :D, má co dohánět.
„aby tě aspoň ti alternativci a hardcoráři mohli číst“ – Kdo si přečte celý Nahý oběd (zde aktuálně 197x), (téměř) nemůže mít s Wo problém kvůli homosexualitě, :D. A queer komunita také není tak malá, jak by se mohlo zdát.
Pokud tě to zaujalo, budu rád, když o5 odepíšeš.
Jinač v návaznosti na začátek 2. věty recenze jsem tu založil seznam Humorné sci-fi, můžeš mi poslat další tipy: http://www.databazeknih.cz/seznamy/humorne-sci-fi-839?p=1
Nemám v úmyslu nějak obhajovat svoji recenzi. Přes 7 let jsem je psal u muziky a nikdy to neměl zapotřebí. Takže jen telepaticky a subjektivně:
1. To, jak se dostane Víťa k dobrodružství je prostě slabý, ani vtipný... Nijaký.
2. No comment.... Můj život tu nehraje roli, já tu recku psal ve svém volném čase, tak buď rád. Jde o to, že kniha je spíš povídkama ze světa WO, než ucelený příběh a start nějaké série...
3. Ano, je z toho hodně cítit, že to je psané dlouho.
4. Podle mě tam nepatří žádná přeslazená romance. Má to být sci-fi, humor a zamyšlení? Tak proč tam proboha cpeš tyhle sladké bláboly? Měl jsem co dělat, abych to neodložil. A je úplně jedno, zda jsou hetero či homo. I když přiznávám, že pokud čtu o lásce dvou chlapců, těžko si tam už představím dívku... Nic takového jako bezžánrový text neexistuje. Je to mýtus a přílišný mix škodí. Uber.
5. Viz.. povídkovost a koment ohledně začátku a konce. Jen prosředek je vyvážený.
6. Ano, nepíšeš rozhodně pro masy, ale jde o to, aby tě aspoň ti alternativci a hardcoráři mohli číst.
Hodně štěstí.
PS: Uvědomil jsem si, že z pohledu čtenáře je v 1.m díle možná až moc záhad na to, aby bylo vidět, že děj je celistvější, než se jeví. Naštěstí 2. díl hodně z toho vysvětlí (ale přidá i nějaké další záhadičky, :D). Rudochu, Blůda, Blootex, Šéf, Pavel Tesla, Řidič, Tereza, Europa, Teorie všeho, Kybergoťáček, protičasové komory, Odpovědi... to všechno spolu souvisí...
Dík za upřímnou konstruktivní recenzi, ;).
„začátek cesty […] hloupý a moc jsem mu nevěřil“ – Můžeš mi to upřesnit, abych věděl co v 2. verzi zlepšit?
„nedokázal knihu obdařit tím rámcem, který by to vlastně zastřešil“ – A jaký „rámec“ zastřešuje tvůj život, :D? Skutečný život nelze plnohodnotně uchopit jediným celistvým příběhem (mnoho dějů), nikdy nezachytí vše a ne vše se děje zjevně kauzálně (jaká je třeba souvislost mezi tím, že se dnes večer koukneš na film a v pátek jsi kalil, :D?). Kdo se snaží o přehnaně celistvý příběh, uniká realitě. Přesto se tomu divokému světu Víťa snaží porozumět a v návaznosti na podobné rady to chci „zlepšit“, ale nevypustit žádný z rozmanitých detailů.
„jedna z nich je doslova na pěst“ – Franta? Je to víc symbol Systému, než postava. Na konci 2. či 3. dílu s Pepou odejdou, minimálně dočasně… Vymyslel jsem je kolem 7. třídy ZŠ ještě před Víťou, za tu dobu se jich nešlo zbavit, :D (knihu jsem dopsal koncem střední).
„do humorné sci-fi nepatří konec jak vystřižený z japonského yaoi“ – „humorné sci-fi“ i „yaoi“ atd. jsou jen nálepky/vodítka k optimalizaci hlediska na jedinečný jakoby „bezžánrový“ text. Navíc současný trend je, že autor se nesnaží psát žánr, ale přirozeně mezi/mnoho-žánrově. A komu se nelíbí kluk s klukem, může si místo jednoho představit holku podobně jako jsem odsouzen dělat to téměř ve všech knihách, :(.
„degradoval na pouhou vnitřní slupku“ – To myslíš jak?
„spousta lidí bude mít problém“ - Nepíšu pro masy a stejnak začínají víc než kdy předtím čerpat ze subkultur, ;).
Hele, upřímně mi to je fuk, protože já tu "seznamy" vůbec nepoužívám. :-) Jak chceš. V plánu to je, jen dávám návrh.