"Kirstie a Lydia Moorcroftovy byly skutečně identické: měly stejně sněhobílé vlásky, naprosto odpovídající ledově modré oči, přesně ten stejný nos jako knoflíček, stejný šibalský úsměv, stejně dokonale růžové pusinky, když si zívly, stejné záhyby kůže, stejně se smály, měly stejné pihy i mateřská znaménka. Byly jako zrcadlový odraz, ale neotočený."
Dvě dcery, identická jednovaječná dvojčata, Lydia a Kirstie. Není možné je rozeznat, i rodiče mají problém. Řešili to modrou a žlutou v oblečení, mašlemi ve vlasech, nebo i nalakovaným nehtíkem. Čtrnáct měsíců po smrti jedné z dcer se Angus se Sarah rozhodnou přestěhovat z Londýna a začít nový život na ostrově Torran ve Skotsku. Ale jejich život se opět začne rozpadat, když jejich dcera, která přežila, tvrdí, že je ta druhá. Co to? Jak je to možné? Mohli se takhle splést? A co se vůbec osudné noci stalo? Na čí straně je vina?
"Stojím nehybně, jako zaseknutá. Ztuhlá strachem. Paralyzovaná touhou nevědět, co se stalo. Už ne. Ne tady. Prosím ne."
Vztah Anguse a Sarah po smrti dcery není dobrý. Je možné to ještě napravit? Mají mezi sebou tajemství, která mě nenechají chladnou. Musela jsem zjistit pravdu. Kdo z nich lže? Co se týče Kirstie/Lydie, vážně mi jí bylo líto. A Beany? Toho psa jsem milovala.
"Není to až tak moje vlastní smrt, co je nesnesitelné, je to smrt lidí kolem mne. Protože je miluji. A část mne umře s nimi."
Autor perfektně popsal prostředí. Drsné počasí na ostrově, tomu dodal ten nádech tajemna. Bylo to všechno tak věrohodné, v hlavě jsem měla živé obrazy toho všeho, že jsem nedokázala knihu odložit. Potřebovala jsem znát pravdu. S každou stránkou jsem si pokládala další a další otázky. Napětí mi vydrželo až dokonce, kdy jsem pořád zírala na poslední řádky a nějak nevěděla co si myslet. Autor to měl dokonale promyšlené. Čím víc jsem se blížila ke konci, tím víc jsem si kladla otázku. Jde takhle dokonalý příběh, dokonale ukončit? A odpověď? Za konec se autorovi opravdu hluboce klaním. Nemám slov. Prostě a jednoduše. WAU.
"Láska je vždy jistá forma sebevraždy."
Opravdu skvěle promyšlený příběh plný tajemství, kdy nezůstanete v klidu a budete muset číst dál a dál, dokud neotočíte poslední stránku. Můj pocit je takový, že kdybych psala dál, budu spoilerovat, proto to ukončím doporučením této knihy.
A tak tedy, nemohu jinak, než tuto knihu doporučit a pokud máte rádi psychologické thrillery, tak neváhejte. Nudit se určitě nebudete, ba naopak. Tato kniha za přečtení opravdu stojí.
Ledové sestry
S.K. Tremayne (p)
Rok po tragické smrti malé Lydie se její rodiče Angus a Sarah Moorcroftovi s jejím jednovaječným dvojčetem Kirstie odstěhují na malý skotský ostrov, který Angus zdědil po své babičce. Doufají, že v novém prostředí se jim podaří sl... více
