Legendy a lháři - velkolepé finále fantasy duologie pro náctileté

recenze

Ačkoliv nejsem úplně velikým fandou sérií moderních fantasy pro náctileté, po díle Vzpomínky a vrazi jsem na pokračování byla tak zvědavá, že by mi možná nevadily i další tři díly. A abych se vyhla spoilerům či si kazila radost anotacemi, byla pro mne skutečnost, že Legendy a lháři příběh Josslyn Drakeové uzavřou, celkem překvapením.

Morgan Rhodes umí psát, ne že ne. Po závěrečném (unáhleném a emocionálním) rozhodnutí ve Vzpomínkách se s naší čtveřicí ocitáme skoro tam, kde jsme v předchozí knize skončili. Jen nejsme v královském sídelním městě ale nějakých 700 kilometrů daleko. Tam totiž sídlí Jerichova zaměstnavatelka, Valery. Mocná bohyně smrti, jak lidem sama nerozporuje, tam v bohatství a luxusu řídí své obchody. Josslyn, Jericho, princ a Viktor se ocitají ve městě v situacích, které působí až moc normálně na to, že by všem mělo jít o život.O ten jim velice brzy půjde, protože okolnosti se zkomplikují dalším únosem významné osoby. A od té chvíle to šlo s úrovní díla, v mých očích, dost z kopce.

Ale pojďme to vzít od začátku. Pokud jste dílo Vzpomínky a vrazi nečetli, budete hodně zmatení. Legendy a lháři nevysvětlují, nevrací se v čase a jménech nikde než v ozvěnách, které Josslyn zažívá. Pokud se Rhodes rozhodne zopakovat původ postavy, je to na základě věrohodného předestření navazujících informací důležitých pro aktuální stav situace. Rovněž je znalost prvního dílu klíčová pro orientaci v povaze hlavních hrdinů a také v rámci jejich vztahu. Ten jsem si upřímně pamatovala více žhavější a překvapil mne chlad v jejich jednání. Jako fandovi slow burn romancí mi to ale vůbec nevadilo. Dialogy měly vtip, chemie nechyběla a napětí jakbysmet.

Vadil mi naopak uspěchaný a nakupený děj. Díky tomu, že šlo o finální rozuzlení situace kolem královny, prince a vzpomínek, působila druhá polovina knihy Legendy a lháři nedotaženě. Ne vyloženě zle, já u příběhu ležela nalepená několik hodin v kuse a nechtěla se pustit. Jenže nakolik byla do určitého okamžiku jednání sice předvídatelná, byla taky vesměs logická. Měla hlavu a patu. Jenže pak se jedna čarodějka rozhodla jednat na vlastní pěst, výjimečně ne Joss, a šup s předešlou prací do kytek. Následoval pohled jako z rychlíku na jinak krásný příběh. Když měl přijít wow efekt, šlo sotva o zalapání po dechu nebo chvilkovější pohoršení. Tam, kde mohly být intriky, nic nebylo. Kde jsem je nečekala, působily jako pěst na oko. Emoce, které měly hýbat knihou, chyběly v jedné chvíli úplně - na to, kolik času jsme trávili s myšlenkami postav, mi toto opomenutí přišlo bezcitné vůči hrdinům i vůči čtenáři.

I přes mé výhrady k dílu Legendy a lháři jde spolu s prvním dílem o přesně ten typ young adult fantasy romance, jaký bych se nebála dát mojí třináctileté sestře. Není potřeba sex ani zmiňovat, protože u každého vztahu je důležitá důvěra a přátelství. Společné překonávání překážek, boj za pravdu. Magie může být kouzelná i když je utlumena jinou magií, vždy je ale krásná - pokud to autoři umí napsat jako Rhodes. Ačkoliv se jí závěr duologie moc nepovedl, stále šlo o velkolepé finále a ve filmové verzi by mohla být lahoda to sledovat.

Josslyn Drakeová stojí nad propastí! Poté, co spolu s Jerichem a princem Elianem uprchli z paláce, doufala, že se jim podaří zabít víc much jednou ranou. Jenže vydat se na milost a nemilost Jerichově šéfové, nechvalně proslulé ... více

Komentáře (0)