Lidé, zvuky, vůně... Nic z toho nemám rád. Jsem autista.

recenze

„Život je dobrodružství, ne procházka.“

Právě jsem knihu dočetla a jsem plná dojmů. Takže v úvodu musím zvolat: „Jééžiš, to bylo tak krásný, tak dojemný a výjimečný!“

Alexovi se rozpadá život. Odchází na nějaký čas od rodiny, jeho žena Jody s ním už nedokáže dál žít. Nevychází se svým autistickým synem Samem, všem povinnostem a vlastně i synovi se vyhýbá. V podstatě se ho bojí a hrozí se jakéhokoliv konfliktu s ním. Nakonec přijde ještě o práci a cítí se úplně na dně. Rozhodne se jednat – nejprve rodina a Sam, poté práce. Snaží se najít si k Samovi cestu, bere ho do oblíbené kavárny, na procházky a začne s ním hrát hru Minecraft. Díky sdíleným dobrodružstvím ve videohře spolu konečně začnou komunikovat a chápat jeden druhého. Sam se začne víc otevírat a díky hře se učí novým věcem a jak reagovat na okolí. Může počítačová hra dát opět dohromady celou rodinu? Může obnovit pouto mezi otcem a synem?

„Kdyby chtěla letět do Londýna na Heathrow, trvalo by jí to sedm hodin patnáct minut,“ uvažuje Sam. „Mohla by letět z letiště Toronto Pearson. Letadlem British Airways nebo Air Canada. Proč se nevrátí?“ „Cestování jí baví,“ odpovím. „Ráda poznává nové věci.“(…) „Já můžu poznávat nové věci i tady. A taky na Mapách Google. Na Mapách Google taky můžu poznávat nové věci.“ „Já vím, ale to není úplně to samé, ne? Nejsou tam všichni ti lidé, zvuky, vůně…“ „Nic z toho nemám rád. Jsem autista,“ řekne.

Autor Keith Stuart vycházel ze svého vlastního života. Sám má syna Zaca – autistu. A i jemu se díky Minecraftu podařilo syna lépe poznat. Tato hra mu velice pomohla a není jediný. Minecraft není možná vzdělávací hra, ale pomáhá autistům a lidem, kteří jsou prostě jiní, začlenit se do společnosti. Pomáhá vypořádat se s nástrahami vnějšího světa, pomáhá rozvíjet jejich fantazii a tvořivost. Je toho mnoho, díky čemu je Minecraft výjimečný a hodně osob je do něj zapálených. Tolik lidí se díky němu naučilo poznávat své takto postižené děti. A to je přece úžasné, ne? Měli bychom vývojářům poděkovat. Jejich hra dělá divy a pomohla již mnoha rodinám!

Příběh je prostě skvělý. Je poutavý, výborně zpracovaný, dojemný a je prostě ze života. Ano, zase jsem si poplakala. Jsem prostě „cíťa“. Ale byly to slzy dojetí, souznění, soucítění a štěstí. Tahle kniha vám dá nahlédnout do dětské duše, ale také do duše tatínka. Zmateného tatínka tím, že jeho syn není „normální“ a snaží se vyhýbat těm neustálým eskapádám, které jeho výchova přináší. Řev, pláč, záchvaty vzteku a vzpírání se. Ale on tu duši dítěte, díky hře Minecraft, pochopí a zjistí, jak moc je šťastný, pyšný a hrdý táta. Hrdý na svého syna a silnou, výjimečnou ženu. Hrdý na celou svou rodinu, která je pro něho vším…

Moc děkuji KNIHCENTRUM.CZ za recenzní výtisk.

Alex svou ženu Jody miluje, ale zapomněl, jak jí to dát najevo. Zbožňuje i svého autistického syna, ale ani za mák mu nerozumí. Sam je plný překvapení a svět je pro něj hádanka, kterou bez pomoci nedokáže rozluštit. Až díky hraní ... více

Komentáře (0)