Všichni se sem na zem rodíme, abychom si tu užívali pocity štěstí v různých podobách; alkohol, zamilovanost, sex, mateřství Nebo si ujíždíme na svém "poslání" (které, ač může být sebešlechetnější, přináší pouhou iluzi důležitosti a o to je zrádnější než například ten alkohol workoholik je společností hodnocen přece mnohem lépe než alkoholik, ale je to v základu to samé). Nebo si někdo doplňuje svoje dopaminy skrze krásy přírody či libozvučné symfonické básně Nebo si třeba například vědec ujíždí na tom, co všecko vymyslel a na kolik věcí přišel... Všichni se tu nějak zabavujeme a emočně se "živíme" hormony štěstí, abychom neviděli, že život nemá žádný smysl. Je jen takový, jaký mu sami dáme.

Pravda je, že se sem rodíme všichni proto, abychom k sobě rozvíjeli bezpodmínečnou lásku, abychom konečně uznali, že se sem už rodit nechceme, že už to jednoduše nemáme zapotřebí, že už nám to za tu bolest nestojí protože víme, že tady, na zemi, v dualitě, vždycky budeme trpět. Jinak to tady ani nelze (zrozeni v traumatu, manipulováni rodiči k jejich obrazu, míříme ke stárnutí, nemocem a smrti, poháněni neustálým pocitem nespokojenosti, který je všudypřítomným hnacím motorem pro veškerá naše konání).

Takže až si každý dostatečně prohloubíme svou lásku k sobě samému, už se sem prostě rodit nebudeme, poněvadž už se budeme milovat natolik, že si to z té lásky k sobě neuděláme.

Po každém večírku je kocovina, tak to na zemi chodí. Každý vztah končí smrtí nebo rozchodem, každý "šťastný začátek má svůj "smutný konec a cesta k osvícení vede skrze utrpení. A to je právě ono uvědomovat si marnost svého počínání, mít stále na paměti PO-MÍ-JI-VOST! Vše, co vznikne, zákonitě také zanikne, takže už od této podstaty to tady vlastně není. To je iluze bytí.

A takhle se, drahý člověče, zbavuješ vášní a tuh; že si všecko tohle uvědomuješ, už víš, že každé plus je vyváženo mínusem... A tak se zklidníš a řekneš si: Stojí mi to za to, když to stejně skončí? Stojí mi za to, věnovat pozornost něčemu, co stejně pomine?" Odpověď je: ne.

Moc ti doporučuji, drahý člověče, tuto sútru číst zas a znova. Je nabitá vším, co potřebuješ. Je to poklad... ... nic víc už nepotřebuješ vědět.

---

Maitreya Buddha Sútra aneb Prázdnota... Matka Dědiců Nesmrtelnosti Lumír Láska

Autor o této knize tvrdí, že je Poslední Sútrou tohoto věku, sestavenou jazykem dnešního světa tak, že jedno jediné její přečtení umožní bytosti, která se Upřímně Namáhá porozumět výkladu Učení Buddhy, Uskutečnit své vlastní Osvíc... více

---

Komentáře (1)

Přidat komentář

---