Manžel v domě není pro mě

recenze

Antonia neměla zrovna jednoduché dětství - matka ji bila a otec si jí nevšímal a dělal, že o ničem neví. Když se pak Antonia rozhodovala, kam na střední, rodiče měli jasno - půjde na zdejší obchodní akademii, ale Antonia jim udělala čáru přes rozpočet, když se přihlásila na pražské gymnázium s rozšířenou výukou španělštiny. Po gymnáziu a vysoké škole se odstěhovala do Telče, kde získala místo profesorky na místním gymnáziu.

Několik dní poté, co se do Telče přestěhovala, se seznámila s Pavlou, která ji okamžitě začlenila mezi členy její rodiny. A o dalších pár dní později potkala Roberta, který je o sedm let mladší než ona. Jaké je její překvapení, když zjistí, že Robert je její žák.

Robert se do Antonie zamiluje a hodně ji znepříjemňuje a komplikuje život. Naštěstí za dva roky Robert odmaturuje a všechno může dopadnout úplně jinak.


Nejnovější kniha od Aleny Jakoubkové nás zavádí do malebného městečka Telč. Antonie právě odpromovala a kromě profesorského místa získala i smlouvu na napsání svého prvního románu. Má se co ohánět, aby to všechno stihla.

Antonia neměla šťastné dětství - matka byla vůči ní velmi agresivní a otec se o ni nestaral. Už v té době se u ní objevil antirodinný postoj k životu - rozhodla se, že se nikdy nevdá, natož aby měla děti. Svůj postoj promítla i do svého osobního života, kdy nemá moc přátel a k mužům se nechce vázat.

Jejím vysvobozením je práce profesorky na gymnáziu v Telči. Díky svým znalostem španělštiny bude právě tento jazyk učit. Jaké je její překvapení, když brzy po svém příjezdu do nového domova potkává budoucí celoživotní kamarádku Pavlu.

Pavla na rozdíl od Antonie pochází z láskyplné rodiny, kde se mají všichni rádi a jsou k sobě hodní. Antonii vezmou mezi sebe a ona se tak stává jedním z členů této rodiny.

Pak potkává Roberta. Na začátku příběhu je mu sedmnáct a šíleně se do Antonie zamiloval a neustále ji pronásleduje a komplikuje ji život. Antonii je to nepříjemné a právem se obává o svou práci. Co když si Robertova pronásledování někdo všimne? Jak tohle všechno skončí a bude mít dohru?

Antonia mi byla sympatická, ale občas to přeháněla se svým tvrzením, že se nikdy nevdá a nebude mít děti. Jistě, vzorovým příkladem jí byla její rodina, ve které vyrůstala, ale příchodem do Pavliny rodiny se mohl její názor změnit. Pavla je oproti Antonii živelná, kamarádská, vždy usměvavá a pohodová. A Robert je prostě dítě. Vůbec nebere ohled na Antoniino odmítání, jde si za svým cílem ji získat. Moc mi sympatický nebyl, aspoň ne jako sedmnáctiletý sebejistý frajírek.

Velká část příběhu je věnována období Antoniiny začínající profesorské kariéry. Necelá třetina knihy popisuje situaci, která se odehrává během následujících deseti let. Za sebe můžu říct, že to bylo příliš krátké a přilíš rychlé. Klidně bych ocenila konec příběhu delší.

To je jen malá výtka, protože kniha se mi moc líbila. Dobře se mi četla, nebyla zda žádná komplikovaná souvětí ani slova a ani komplikované vztahy. Kniha je určená k letnímu odpočinkovému čtení někde u vody nebo na chalupě. Vždyť i většina příběhu se odehrává spíše v létě, kdy se chytali ryby, zavařovalo ovoce, jezdilo na výlety.

Z knihy jsem měla velice příjemný pocit a už se těším na další autorčinu knihu.

Učit na gymnáziu je pro Antonii splněný sen… Jenže mezi jejími studenty je i Robert, který se do krásné mladé učitelky zamiluje a začne jí ze života dělat peklo. Je jen otázkou času, kdy si neobvyklého vztahu někdo všimne a na mal... více

Komentáře (0)