Koruna z trávy je stejně jako první díl série Masters of Rome především dílo vědecké, a to v tom nejlepším smyslu slova. Antická knihovna Coleen McCullough prý čítá přes 1000 kusů. Z obou dílů jsem cítila tu neuvěřitelnou práci, jak z žádného jiného historického románu předtím. Těch údajů, co musela nasbírat, setřídit, ověřit a dát do souvislostí. Ta krásně popsaná historie běžného dne. Dokonalý je i slovníček pojmů na konci knihy. Ke kdejakému pochodu je přiřazena mapka. V knize jsou autorkou nakreslené obličeje nejvýznamnějších postav, překreslené z nalezených soch. Neboť, volně přeloženo " Jí už vadili lidi, co si myslí, že Kleopatra vypadala jako Liz Taylorová". Autorka za toto sedmidílné dílo obdržela čestný doktorát z historie, a já bych jí ho dala také.
I druhému dílu však k dokonalosti něco chybí. Příběh totiž působí stále jen jako prequell, začátek, předmluva, úvod. To jsem prosím už na straně 1500. Velice otravný byl ten chytrolín, to zázračné dítě. On si nemyslel, on věděl s jistotou bohů. Toho i Gaius Marius poslouchal. Vytloukla bych mu tu jeho výjimečnost z hlavy. V knize jeho rodiče nevěděli jak. Myslím, že ti skuteční spíše ani nechtěli. Byl opravdu tak výjimečné dítě? Víme, že se narodil v Subbuře, ale co víme dál o jeho dětství? Jakmile autorka nemá fakta, tak dosti tápe.
Ale pryč od toho stokrát převařeného příběhu Caesara. O tom psal už Shakespeare, a myslím že dobře. Toto je příběh Gaia Maria a Lucia Cornelia Sully. Nebo by měl být. Dále: To kolem Metrobia opět přitažené za vlasy. Jen mě mrzí, že autorka nerozehrála příběh lépe už v prvním díle. Celý ten Sulla je jakýsi nedotažený, mnohem reálněji a příjemněji proto působí vedlejší příběhy a postavy. To je škoda, neboť potenciál by byl. Postav je v knize šíleně mnoho, a některé se jen mihnou, tu na foru, tu v senátě a nejsou k zapamatování. Hlavně těch tribunů lidu- demagogů- bylo tolik, a jejich příběhy si byly tak podobné. Ale tak to bývá, že se historie opakuje, pokud první mužové nalézají jen dočasná řešení. V neposlední řadě- v tomto díle již není komu fandit, jelikož dobří mužové odcházejí, a Marius zůstává a blbne. A bude hůř.
Kniha měla mnoho silných míst. Mariova autorita, před níž se i Mithridates třásl, vojevůdce nalákaný na vlastní hamižnost, smrt milovaného syna, hlavy na rostrech... Velice sympatický je příběh Livie Drussy a Aurelie Cotty. Jen bohužel působí jak kniha ve knize.
Toto je tedy příběh Gaia Maria a Lucia Cornelia Sully. Opravdový příběh začátku konce republiky. Je podaný přesně, detailně avšak čtivě. Mnohdy je dojemný, mnohdy i legrační. Doba republiky je fascinující sama o sobě. Možná bezděčně kniha vypráví, jak funguje demokracie v době její krize. Vyskytuje se zde hrdina, jenž nedokáže odejít. Liga nadřazených, jenž nezmůže nic, postaví li se proti nim člověk doopravdy vyjímečný. Demagogové, nabízející chudině odpuštění dluhů. Senát, jenž by měl vládnout, protože to tak vždycky bylo. Autoritu už nemá, místo senátu tak vládnou jen peníze. Mnoho mužů s nebezpečně novými metodami pro tak starou demokracii. A jedno město, jenž vládne světu, ale neumí už vládnout samo sobě. Kam směřujem je jednoznačné.
Koruna z trávy
Colleen McCullough
2. část sedmidílného cyklu z doby antického Říma. Volné pokračování románu První muž Říma popisuje nástup a vrchol moci Lucia Cornelia Sully, který se stal prvním absolutistickým diktátorem nad Římem. více