Matka všech pandemií

recenze

Bledý jezdec (2017) / knihamouder

Horečka, zimnice, bolest hlavy, kloubů a svalů. Kdo z nás to někdy v životě nezažil. Chřipka je vysoce nakažlivé virové onemocnění a dokáže nás pěkně potrápit. Přenos se děje kapénkovou infekcí. Nejde o banální onemocnění a v některých případech může končit i smrtí.

V letech 1918 – 1920 proběhla celosvětová chřipková pandemie – španělská chřipka. Autorka Laura Spinney vám ve svém díle Bledý jezdec přiblíží katastrofické období, ve kterém vyhaslo 50 až 100 milionů životů.

"Epidemie závisí na palivu, v tom je jako lesní požár. V našem případě jsou jím osoby náchylné k nákaze. Na počátku stojí jen několik prvotních případů, které fungují jako žhavý uhlík v suchém roští, protože kolem je ohromný rezervoár náchylných lidí, což vede k exponenciálnímu růstu počtu nakažených. Postupem času se tento rezervoár vyčerpává tím, jak lidé buď umírají, nebo se zotaví a získají imunitu."

Publikace je rozdělena do osmi oddílů. Naleznete zde deset tematických fotografií a mapu šíření španělské chřipky ke konci roku 1918, během druhé vlny.
Předsádky zobrazují fotografii zachycující nemocniční lůžka, tak jako samotná obálka.

Mluvíme-li o španělské chřipce, jde zatím o největší lavinu umírání. Tento zákeřný zabiják má na svém kontě dokonce více obětí, než samotné války.

Publikace se nevěnuje jen nákaze, ale i několika zajímavostem (trepanace lebky, předchůdce typu dnešní ústenky, nositelé Nobelovy ceny, vznik WHO…), mnoha objevům (elektronový mikroskop – možnost vidět viry, první očkování, první antibiotika, …) a nově zavedeným pravidlům (zákaz odplivnutí si na veřejnosti, dodržování hygienických návyků, hospodaření s odpady, čištění pitné vody, používání dezinfekčních prostředků, karanténa, zákazy účasti na velkých veřejných akcích, zásady správného pohřbívání, …).

Podíváte se na statistiky nakažených i zemřelých osob, příznaky španělské chřipky, léčbu, nervové komplikace (př. deprese) a dopad jiných chorob na průběh chřipky.

Aby čtenář pochopil, jak virus funguje, musí se s autorkou vydat do dávných dob, kdy vznikala první lidská seskupení. Větší množství lidí pohromadě je ideální podmínkou pro přenos infekcí.
Soužití zvířat a lidí k přenosům virů také značně napomáhá. Viry ke svému přežití potřebují přirozené rezervoáry. U chřipky jsou takovými rezervoáry ptáci, především vodní. Dalším typickým příkladem přirozeného hostitele je prase.

Také se dočtete o přenosu virů, jejich rozmnožování a mutaci. Imunita je v boji proti infekcím nenahraditelnou funkcí organismu, v knize se přesvědčíte i o jejích schopnostech.

Mimo chřipku se vám představí řada dalších onemocnění jako je dýmějový mor, tbc, cholera, tyfus, SARS a mnoho dalších. Velkou hrozbou pro lidstvo jsou také biologické zbraně.

Pandemie ovlivňuje mnoho aspektů. Kniha vám ukáže, jaký dopad měla španělská chřipka na klima, životní prostředí a život lidí (např. vznik nových rodin, pokles porodnosti, hladovění, cena potravin, péče o sirotky, strach, úzkost atd.).


Bledý jezdec je dostatečně srozumitelná publikace. Zvolené téma je velmi zajímavé. Je až s podivem, že z období španělské chřipky nemáme mnoho děl, která by zachytila život lidí v době nákazy.
Kolem této pandemie je mnoho otazníků a pramálo odpovědí. Jak to tenkrát bylo? Opravdu lidstvo zachvátily zmutované viry a díky nedostatečné imunitě nebo dokonce přehnané imunitní reakci (cytokinová bouře) došlo ke světové katastrofě? Nebo se na vzniku španělské chřipky podílel člověk? Jak si vysvětlíme, že umírali většinou mladí silní jedinci? Obraz nemocných byl rovněž znepokojující. Nejvíce překvapivou komplikací bylo krvácení ze sliznic a zčernalá těla umírajících.

Po dočtení knihy si položíte otázku, zda i nám v dnešní době hrozí pandemie a v jaké síle by mohla udeřit?

Kolem roku 1918 nebylo zdravotnictví na dnešní úrovni a lidé neměli možnost léčit symptomy jednak z nedostatku vyvinutých léků a jednak z nedostatku financí. Ti, co si mohli dovolit léčbu, mnohdy přišli o život právě díky podávaným lékům. Terapie Aspirinem ve vysokých dávkách vedla často k předávkování a léčení nemocných rtuťovými a utrejchovými preparáty také nebylo ideální.
Lidé se upírali k víře, často nebrali zřetel na preventivní opatření. Věřili, že je modlitba před infekcí uchrání lépe, než experimentující zdravotnictví. Shlukovali se v kostelích a mešitách a nevědomky si tak předávali smrtící viry.

My se dnes můžeme opřít o vědní obor virologii, známe preventivní opatření jak se chránit před chřipkou, máme možnost využít každoroční očkování a zdravotnictví se taktéž posunulo kupředu.
Problém je v samotných virech a jejich schopnosti mutovat. Chřipka se dělí do tří typů (A, B, C). U typu A může dojít k rekombinaci mezi lidskými a živočišnými viry. Nové kombinace viru jsou velmi nebezpečné, vyvolávají obvykle závažnější formy nemoci a ve vnímavé lidské populaci se rychle šíří.
Proto je vakcína každoročně upravována dle výskytu virů v dané chřipkové sezoně. Na letošní chřipkovou sezonu se v ČR schválila vakcína VaxigripTetra (ochrana proti dvěma kmenům viru chřipky A a dvěma kmenům viru chřipky B). Je na každém z nás, zda očkování využije. Já sama očkování proti chřipce nevyhledávám.
Je zřejmé, že v boji proti chřipce se dělá maximum, ale stačí to?

Dílo se mi celkově líbilo. Považuji ho za velmi přínosné. Autorka nepopisuje jen děsivou nákazu. Vezme vás do více částí světa a nechá vás nahlédnout do několika odlišných kultur. Odhalí vám mnoho lidských příběhů, kde mimo utrpení z pandemie naleznete soudržnost, dobrovolnickou činnost a péči o sirotky. Konkrétní případy vás zcela ochromí.

Chcete-li dostat odpovědi na některé otázky ohledně chřipky, nejen té španělské, doporučuji vám knihu Bledý jezdec.

Španělská chřipka, jejíž epidemie se šířila v letech 1918–1920, má na svědomí 50 až 100 milionů životů a také největší globální humanitární katastrofu nejen dvacátého století, ale dost možná v celé zaznamenané historii. Proto je s... více

Komentáře (0)