McCarthyho nekrofilní romance

recenze

Dítě boží (2009) / honZic

Je tomu již delší čas, co v pražském nakladatelství Argo vyšla jedna z prvních knih v současnosti nejvýznamnějšího amerického spisovatele Cormaca McCarthyho. Čtenárům v ní ukázal, jakým směrem se bude ubírat jeho tvorba. Veškeré motivy, jež rozvíjí ve svých dalších románech, určil právě touto knihou. Ta byla ovšem ihned zakázána a dosud v Americe chybí na seznamu povinné četby. Čtenáři si ji však našli. Jeho knihy o životě a smrti jsou totiž fascinující i přes svou morbidnost.

Dítě Boží hraje na temnou strunu dvojím způsobem. Prvním je samotná výpověď příběhu Lestera Ballarda, která je plný vražd a nekrofilie. Tím druhým je samotný fakt inspirace skutečným případem sériových vražd z Tennessee.

I přesto, že se jedná o jednu z nejrannějších knih Cormaca McCarthyho se jedná o dílo, jejž přivedlo na trh jednoho z největších talentů moderní literatury. U kritiků kniha zaznamenala obrovský úspěch.

Kniha stará více než třicet let i nadále budí v zemi svého vzniku určité rozpaky. O literárním umění autora není pochyb, což mimochodem dokládá Pulitzerova cena za jeho román Cesta, o výpovědní hodnotě knihy však již ano.

Příběh vraha, bezdomovce a nekrofila Lestera Ballarda se odehrává v hornatém a lesnatém okrese Sever ve státě Tennesseee v průběhu jednoho roku za střídajících se ročních dob. Tak, jak jsme u McCarthyho zvyklí z ostatních románů, je kniha psána úsporným stylem s neoznačovanou přímou řečí. Minimalistický děj, jež běží kupředu a čtenáře nenechá nijak vydechnout.

Na minimu prostoru McCarthy rozvinul příběh pološíleného odpadlíka, kterému společnost vzala vše, co kdy měl. Za navrácení svého života a svých hmotných statků je ochoten obětovat vše. Svého hlavního hrdinu vede autor úzkou cestičkou, z níž není cesty zpět a ani možnost zastavit, či odbočit. Je to dojemný a působivý příběh o pádu člověka. Příběh o tom, jak se z člověka stane lidské monstrum. Z Lestera se stane vrah a úchyl souložící s mrtvými dívkami, jimž kupuje oblečení i spodní prádlo. Jediné, co přitom po celý svůj život hledá je láska a porozumění.

Cormac McCarthy napsal již před třiceti lety knihu, co nesmlouvavě promlouvá o morálním úpadku společnosti. V ní se totiž dá krásně žít i umřít. Když ovšem společnost svého člena vyloučí, žít se nedá. Dá se pouze bolestně zemřít. McCarthy poukazuje na fakt, že monstra z lidí činí samotná společnost.

Na příběhu vyděděnce, který kráčí životem zatížený svým údělem, ukazuje, že i přese všechno své konání je stejný, jako každý jiný. Ať jsou naše skutky jakékoliv, každý z nás je „dítětem Božím“. Stejně jako Lester Ballard, kterého chtě nechtě musíme z části litovat.

Pečlivý překlad Bronislavy Grygové přesně zachytil dusnou atmosféru s pocity hlavního hrdiny. Skvělé vyjadřovací schopnosti překladatelky čtenáře udržují stále v příběhu, aniž by se nějak ztrácel či pátral, o čem je řeč.

Temný vizionář Cormac McCarthy se snaží zodpovědět otázky pro jeho tvorbu typické. Odkud se bere zlo? Jaká je jeho povaha? Jaké jsou jeho možnosti? Jak rychle se dá ztratit lidská důstojnost? Je to depresivní a morbidní příběh. Ale přesto fascinující.

Hlavním protagonistou románu je Lester Ballard, vrah a nekrofil, kterého společnost vyloučila ze svého středu a který žije v podzemním labyrintu jeskyní se svými trofejemi - plyšáky, které si vystřílel na poutích, a s rozkládající... více

Komentáře (0)