Medová smrt

recenze

Medová smrt (2017) / Celupka

"Věděl, že dnes, na tomto místě, zemřela pravda."

Příběh začíná v roce 2012, kdy se Felicity vydává do Říma, aby našla svou matku. Najde ji velmi rozrušenou v hotelovém pokoji s krabicí plnou novinových výstřižků a dopisem adresovaný "od matky Marie, dceři Marthě"... Pak děj najednou skočil do roku 1923 do Mnichova, kde jsme se stali svědky životního příběhu Gustava a Elisabeth. Zpočátku jsem byla velmi zmatená. Čekala jsem, že se dozvím něco o Marii, babičky Felicity ze současnosti. Ale jak jsem četla dál a žádná Marie se nikde neobjevovala, bylo mi jasné, že se to jen tak nedozvím. Když se naší nové hlavní hrdince narodily děti, Deborah a Wolfgang, tak jsem si stále pokládala otázku, kdy se tam ta záhadná Marie objeví?

"Její dvě nevinné děti nikdy nebudou v této nacisty ovládané zemi v bezpečí."

Abych byla upřímná, typy knih, jako je Medová smrt, moc nevyhledávám. Navíc 20. století a obě světové války nikdy nebylo mé oblíbené období v dějepise. Nicméně o to jsem byla překvapenější, co se z knihy nakonec vyklubalo. Medová smrt není nějakým suchým historickým románem, ale je to příběh o osudech několika odvážných žen na pozadí druhé světové války. Je to období v našich dějinách, o kterém jsem nikdy moc nepřemýšlela. Ale tomu se při čtení této knihy nedalo vyhnout. Osudy postav jsou tak dramatické a plné hrůz a tragédií, že budete vděční za to, že žijeme v době, v jaké žijeme. Autorka Hanni Münzer zdařile popisuje strach, který vládl v nacisty ovládané společnosti. Lidé byli zatýkání zdánlivě bez příčiny a v některých případech mizeli beze stopy. Všichni tzv. nepohodlní byli odstraňováni režimem. Židé byli pronásledování a transportováni do koncentračních táborů - muži, ženy i děti bez rozdílu. Jedna z hlavních hrdinek, Deborah, je poloviční židovka. Jako taková je považována za podřadnou a její jediné štěstí spočívá v tom, že se zalíbila jednomu z nacistických vůdců. I když štěstí je to spíše zdánlivé a chvilkové. Charakter sedmnáctileté Deborah v knize projde úžasnou proměnou - od rozmazlené dívky, která si užívá život v luxusu, zhýralé večírky a divoký sex, až po vzdorující a odvážnou mladou ženu, která se nebojí postavit režimu a pro záchranu svého bratra a židovského národa je ochotna udělat vše, co je v jejích silách.

"Začala předehra záhuby a zániku."

Kniha je vyprávěna ve 3. osobě. Místy mi to přišlo, jakoby děj vyprávěl nějaký nezúčastněný pozorovatel. Obecně mám většinou problém se do takových knih začíst, ale po překonání pár prvních stran jsem zjistila, že mě příběh neskutečně zajímá. Osudy našich hrdinů, zejména tedy hrdinek, mě bavily až do konce. Jestli to byl konec sladký či hořký, to si už budete muset zjistit sami.

Věnováno ženám odboje za druhé světové války. Byly to hrdinky. "Mou největší chybou bylo, že jsem Hitlerovi vzala zbraň. Měla jsem ho nechat se zabít! " – Helene Hanfstaengl, 1959 Jak daleko zajde matka, aby zachránila své děti? J... více

Komentáře (0)