"Milovat, či nemilovat svou studentku, to je, oč tu běží..."

recenze

Láska podle Shakespeara: Daniel & Aubrey (2016) / Blaufik

Aubrey Priceová je studentkou torontské univerzity. Před sebou má poslední semsetr, kde studuje Shakespearova díla, zároveň si potřebuje přivydělat něco navíc, aby mohla pokrýt náklady studia, a tak pracuje v kanceláři děkana.

Všechno jde tak nějak normálně a to do doby, než se Aubrey jednoho dne stane svědkem hádky děkana s neznámým mladým mužem. Později se ukáže, že onen sympatický mladík je na katedře novým asistentem profesora Browna.

Daniel Grant, jak jej profesor představil, se okamžitě stává předmětem zájmu všech dívek z kurzu. Ani Aubrey se nemůže ubránit jeho osobnímu kouzlu, Shakespeare jde okamžitě stranou a jediné, na co se dokáže soustředit je sám Daniel.

Sledovala jsem ho, jak jde k šatně. Pořád měl ty roztrhané džíny, ale místo košile, kterou měl přes den, si vzal černé triko s dlouhým rukávem. Když se vracel zpátky, zasekla jsem se pohledem na díře na jeho koleni. Taky jsem si všimla, jak mu to tričko pěkně obepíná široká ramena a hruď. Bože, byl tak krásný. Pokud existoval nějaký recept na katastrofu, právě se tady přede mnou rovnaly do řady jeho přísady.

Po pár dnech zjistí, že ani Danielovi není tak úplně volná. Na univerzitě je však přísný zákaz vztahů mezi učiteli a studenty, ovšem to ani jednoho z nich neodradí a slíbí si, že na sebe počkají do konce kurzu.
Celý fakt se stává ještě horší díky tomu, že Daniel je děkanovým synem a taky události, která se stala jeho střeženým tajemstvím...

Láska podle Shakespeara loni bývala všude kolem mě a já se bez mučení přiznám, že jsem netoužila poznat příběh zakázané lásky na vlastní oči. Měla jsem pocit, že kniha bude pro mladší čtenářky, ale to jsem se šeredně spletla!

Obálka této knihy je naprosto fantastická. Samotná kniha má na sobě papírový přebal, který je opravdu skvěle vyšperkovaný. Obrázek kampusu, modré nebe, název knihy v bílé barvě a co více dámy (a pánové) nejen, že je název krásně plastický, ale celý papírový přebal má nádech lehce do plyšova, takže nejen, že je tato kniha báječná ke čtení, ona je skvělá taky k mazlení!

V knize na nás čeká celkem třicet kapitol, které jsou spíše kratší, navíc je u každé knihy krátký úryvek, který je ze Shakespearových děl a zároveň se vztahuje ke kapitole samotné.
Kniha je psána z pohledu Aubrey, ale pozor, zhruba někdy v poslední třetině se nám role na chvíli vymění a vypravěčem se na pár kapitol stane Daniel.
V knize také nechybí autorčino poděkování, pár slov o ní a celá tato nádhera je zakončena poznámkou překladatelky.

V knize je také spousta vedlejších postav, například nejlepší kamarádka Aubrey, spolu s jejím spolubydlícím, najdeme zde také rodinu Daniela. Líbí se mi, že každá postava má v knize nějaký význam a autorka s nimi v průběhu příběhu opravdu pracuje a nejedná se tak jen o prázdné duše do počtu.
Ostatně i samotná ústřední dvojice je velice dobře vykreslena a já jsem se do obou dokázala dobře vžít a chápat nejen jejich obavy, ale také jejich touhu.

"Teď lehce odtáhni tágo na levé ruce a pak ho zase posuň zpět, ať si na ten pocit zvykneš. A nedrž ho vzadu moc pevně." Lehce povolil stisk prstů. "Potřebuješ přesně tu správnou dávku síly, aby to pěkně prošlo. Všechno je to o úhlu a o rychlosti. Když do toho půjdeš moc tvrdě, ztratíš kontrolu; když to bude moc jemné, vůbec nic z toho nebude."
"Chápu, A cos to předtím dělal s tou nohou?"
"No víš, občas musíš zvednout nohu, abys dosáhla lepšího..."
"Tření?" zeptala jsem se.
"Ne," odpověděl a tón jeho hlasu byl víc a víc sexy. "Chtěl jsem říct přístupu."

Daniel je vlastně pohodový mladý muž, který nastoupil na univerzitu jako asistent. Miluje knihy, hlavně tedy Shakespeara. Jeho rodina umí držet pospolu a rodiče mu neskutečně pomohli, za co jim nikdy nepřestane být vděčný. I když je z velice dobře situované rodiny, tak peníze neřeší a nemá potřebu se chovat jako "někdo." Prostě je to sympaťák každým coulem, lamač dívčích srdcí.
Aubrey je slečna, která má hluboko do kapsy a tak se snaží seč může. Díky tomu, aby si mohla dovolit platit školné, začala pracovat u děkana v kanceláři, kam dochází párkrát do týdne. Je to sympatická dívka, která nenechá nikoho ve štychu, i sám děkan si ji velice oblíbil, a to nedůvěřuje každému.
Její nejlepší kamarádkou je Julie. V bytě žije se dvěma spolubydlícíma - Jo, která věčně není doma, a s Mattem, který se nedávno rozešel se svou přítelkyní, a vždy ho to k Aubrey táhlo, ačkoliv ona jeho city neopětuje.

I když se jedná o takového malého knižního tlouštíka, jelikož má kniha něco málo přes 400 stran, není důvod k panice. V knize je použitý velice příjemný font se skvělým řádkováním, navíc autorka píše opravdu čtivě. V knize není pouze romantika, jedná se o příběh, kde se čtenář také s chutí zasměje, nebo se naopak bude lehce obávat o další osud hlavních protagonistů.
Já osobně jsem knihu četla se zasněným úsměvem na tváři. Chvílemi se jedná o příběh, který by se mohl klidně stát, aby byl vzápětí lehce naivní, ovšem i tak si myslím, že to není nic proti ničemu a já jsem byla nadšená.

Knihu doporučuji všemi deseti všem romantickým duším, já jsem si čtení naprosto užila. Po přečtení knihy jsem zjistila, že jsem si báječně "dobila baterky," a lituji, že jsem se do knihy nepustila dříve.
Ovšem jeden problém přece jen mám, akutně potřebuji další díl!

---

Láska podle Shakespeara: Daniel & Aubrey Georgina Guthrie

„Milovat, či nemilovat svou studentku, to je, oč tu běží...“ I v 21. století může na univerzitě vzkvétat zakázaná láska jako ze Shakespearova dramatu Aubrey Priceové začíná poslední semestr jejího bakalářského studia na toronts... více

---

Komentáře (1)

Přidat komentář

---