Na čí straně stojíš?

recenze

„Měl by sis už konečně vybrat, na čí straně stojíš.“
„Já už jsem si vybral, stojím na svojí straně.“ (str. 26-27)
Tím je řečeno de facto vše, nebo také nic… společně s Benešem z Vřesova se opět vracíme do vlády Jana Lucemburského a jeho ženy Elišky Přemyslovny, konkrétně do roku 1317, kdy vrcholí boj mezi králem a jeho ženou na straně jedné a českou šlechtou na straně druhé. Spory přechází v otevřený boj a samotná válka je na spadnutí. Nepřátelé shání posily, urození si vybírají strany a chudáci se bojí. Ocitáme se ve víru vrcholné politiky plné intrik, zvratů a nečekaných spojenectví. Na eskalaci výbušné situace má nemalou zásluhu i sama královna Eliška Přemyslovna, která po svých předcích zdědila neústupnou a nesmiřitelnou povahu. I díky těmto vlastnostem je oním pomyslným krkem, který kroutí mužskou hlavou v čele Českého království…
V knize trefně nazvané Já, rytíř nám autor František Niedl předkládá další, již sedmý, díl se série Rytíři z Vřesova, který je napsaný stejně působivě a čtenářsky lákavě, jako ty předchozí. Ačkoli se jedná o sérii, nemusí mít čtenář obavu, že by se v knize bez znalostí předchozích příběhů ztrácel. Všechny důležité události či rodinné vazby jsou shrnuty a zopakovány.
Na základě dochovaných historických faktů autor sestavuje fiktivní děj, který přesně zapadá do dané doby a místa. Detailní popisy reálií, zvyků a ale i prostého života vtáhnou čtenáře do děje natolik, že nejen, že nebude chtít knihu odložit před jejím dokončením, ale stejně tak bude mít pocit, že se mu příběh odehrává doslova před očima.
Kniha Já, rytíř je řazena mezi historické romány. Čtenář ale nemusí mít obavu, že se setká s historií, v jejím poněkud suchopárném pojetí, které si mnozí vybavíme ze školných lavic. Naopak, historie se v podání Františka Niedla stává něčím živým, strhujícím, co člověka chytne a nepustí, stejně jako příběh sám. Než se čtenář naděje, je na poslední stránce a s povzdechem si uvědomí, že na další setkání se svými oblíbenými postavami si bude muset nějaký ten pátek počkat… ale hlavu vzhůru, listopad není zase tak daleko :-)

Wolfram Katzinger z Olšové se usadil na králem zastaveném hradě Ojvíně a doufá, že toto sídlo bude dostatečnou ochranou pro jeho rodinu, neboť jako johanitský rytíř a králův nepostradatelný služebník bude muset hrad často opouštět... více

Komentáře (0)