Před jídlem si důkladně uřízněte ruce, vybízí nový povídkový soubor Marka Blažíčka. Chce-li čtenář zažít zběsilou cestu do záhuby, občas zakopnout, spadnout nebo se dokonce ztratit při čtení, tak tady, směle do tohoto počinu. Mimochodem, knihu úchvatně ilustrovala Lívie Škutová.
V hlavní roli lidské tělo a jídlo. Jejich podstata je zde však otočená a vzdálená konvenčnímu fungování. Potravinoví hrdinové jsou v mnoha scénách aktivnější než lidské postavy a to nemluvím o moudrém psovi a dalších přítomných (i připitomělých) bytostech. Jednoduše řečeno: není to člověk, který jde k jídlu, ale jídlo běží k němu. Zelenina přichází se svou stranou odboje a usiluje o lepší životní podmínky. Podaří se jí to?
Zelenina je odvážná, jídlo se zamýšlí i nahlas nad významem svého života,... antropomorfizace jak blázen. Vypravěč se bezesporu dlouho musel učit zeleninový a potravinový jazyk, kterému doposud rozumí jen několik zasvěcenců. Ostatně sám zdatně jazyk ovládá a jeho styl lze charakterizovat jako sofistikovaně hravý, zábavný a nefádní. Tam je aktualizace, tam automatizace, onomatopoie,... a kdesi: zábava bují jako ty tulipány, ale už máme problém pány udržet na uzdě. (Blažíček, 2022, s. 39)
Tam je dílo rádoby (nikoli nutně trapně) naučné, tam do sebe rýpající a občas i okatě (čti sympaticky) banální. Kdo čeká souvislý příběh, pár postav a prokreslenou psychologii postav, ať se radši zastaví. Kdo tohle má, vlastně, ještě zapotřebí? A ještě k tomu u povídkového souboru?
Vypravěč je slovy skicující fantasta, který si občas jaksi zapseudofilozofuje. Tam to řízne, tam to ugumuje a občas použije fix pro zvýraznění. Jedna povídka šlape za druhou jako playlist, který až po té, co dohraje, začne dávat smysl. Povídky propojuje právě téma tělesnosti, hledání smyslu existence jídla a zeleniny, ale vlastně i tak trochu hledání člověka. A tam se zasmějete, na tamté stránce a na téhle taky a o téhle budete hodiny přemýšlet, co vás na ní tak štve (nebo tak nějak).
Kniha je to zkrátka v nejlepším slova smyslu zdivočelá. Pořád mám pocit, že mi uniká, tam se občas rozroste a pak se zase schová, aby záhy mohla explodovat.
Před jídlem si důkladně uřízněte ruce
Marek Blažíček
Co má společného mimozemšťan Čeněk, Don Baklažán, tajemná organizace JHUOP a Strana zeleninového odboje? Všichni figurují v dění posledního roku planety Země… Před jídlem si důkladně uřízněte ruce je groteskní povídková dystopie p... více