Náš nejmladší má čtyři tlapky

recenze

Dana psa nechtěla, její dcera ano. Sotva je štěně doma, má ho - jak jinak - na krku matka. Že to ale bude tak strašné, to opravdu nečekala. Dvanáctkrát s ním byla venku, a sedmkrát se vyčural v bytě! Prostě hrůza. Rodina prožívá utrpení, ale vydrží. Nakonec se všechno v dobré obrátí, z nového člena rodiny se vyklube opravdový přítel a předvede všem, jak to má být: život naplno a štěstí tady a teď.

"Musím přiznat, že lidi vlastnící psa mi byli vždycky podezřelí. Skoro stejně jako návštěvníci swingers klubů, příznivci dechovky nebo řidiči džípů žijící ve městě."

Zajímalo by mě, jak to funguje v jiných rodinách, když se rozhodnou pořídit si psa. Protože v knize na to Dana s rodinou šli šíleně vědecky, chvílemi jsem myslela, že to stejně nedopadne. Ale dopadlo - ještě, že jsem neměla správné tušení.
Příběh je to velmi jemný, uklidňující, i když pes vyvádí hrůzostrašné alotria, tak přesto vás to nevytočí a děj tak nějak plyne, ladně, pomalu...
Pokud jste majiteli psa, tak se v knize možná najdete. Já to teda tak měla. Šla jsem se štěnětem ven, nevykonalo žádnou potřebu, ihned po příchodu domů, vykonalo obě možné formy. :-) Takže jsem Daně naprosto věřila její zoufalou situaci. Ovšem, pak se to zvrtlo a začalo jít do tuhého... Ne u mě, ale u Dany. :-)

"Najednou, zatímco jsme ještě tiše seděli u stolu a zabývali se svými myšlenkami, do místnosti vpadl Willy. Zjevně ve spánku dobil baterky. A ta energie teď musela ven. Dvakrát praštil do vchodových dveří, což se dalo interpretovat jako touha po procházce, a pak se motal jako motovidlo z jednoho rohu místnosti do druhého, sedmkrát, osmkrát, bez zřejmého cíle. To už jsme znali. Říkali jsme tomu tanec svatého Víta a přemýšleli jsme, co toho psa asi posedlo."

Příběh o jednom štěněti, které slyší, ale poslouchat nebude do doby, než se nad ním strhnou bouřlivá mračna... Příjemná oddechovka, která potěší všechny milovníky psů - jelikož každý nějak začínal. A hlavně je to kniha, která vás pohladí na duši. Při jejím čtení nemusíte nad ničím přemýšlet a jen se můžete nechat unášet příběhem, který je místy legrační, překvapující a hlavně sladký. :-) Jako turecký med. Mezi všemi těmi thrillery a detektivními příběhy, které vycházejí se jedná o příjemné zpestření.

Doporučuji ji všem milovníkům psů, protože pes je zde hlavním tématem číslo jedna a neukazuje jen své dobré stránky. Tudíž budete vědět, že v tom nejste sami, když vás pes neposlouchá. :-) A taky je to dobrý dárek pro ty, kteří nechtějí nic o koupi psa slyšet, či nad nějakou tou koupí uvažují. Protože zde se autorce povedl zářný příklad toho, jak to udělat, aby vše fungovalo tak, jak má.

Děkuji nakladatelství MOBA za poskytnutí recenzního výtisku a pokud si knihu budete chtít pořídit, můžete tak udělat přímo na tomto odkazu.

Mějte všichni báječný den!
Daramegan

Dana psa nechtěla, její dcera ano. Sotva je štěně doma, má ho – jak jinak – na krku matka. Že to ale bude tak strašné, to opravdu nečekala. Dvanáctkrát s ním byla venku, a sedmkrát se vyčural v bytě! Prostě hrůza. Rodina prožívá u... více

Komentáře (0)