"Když jsem byla malá, matka mi za temných večerů často vyprávěla o tom, kým jsme kdysi bývali. Ležela jsem na slaměném lůžku, držela si její ruku přitisknutou na tváři a hltala každé slovo. Bylo nám zakázáno číst a psát, a tak se historie našeho lidu přenášela ústně z rodičů na děti."
Moc jsem se na tuto knihu těšila. A to hned z několika zásadních důvodů:
a) vydáno nakladatelstvím Host - vždy je to záruka kvalitní četby
b) česká autorka - ráda čtu české autory a podporuji jejich tvorbu
c) fantasy - snad jedno z mých nej nej nej oblíbenějších témat
d) skvělé recenze - přečetla jsem jich sice jen pár, ale žádná, opravdu žádná nebyla negativní!
.... začnu číst, první stránka, desátá, dvacátá a mě se v hlavě rozbíhá motorek, který se zasekl na opakování slov: co to? jak? kdy? nechápu...
Tohle pro mě byla první půlka knihy, neuměla jsem se začíst, měla jsem chuť ji odložit a vrátit se někdy později... Nerozuměla jsem tomu, protože těch cizích slov, které tam byly vysvětleny, byly ve velkém počtu, na sebe navazující a když člověk nepochytil jedno, tak byl v .... a mohl začít znovu.
Tudíž první půlka čtení pro mne nesplnila ani jeden z výše uvedených bodů a byla jsem doslova a do písmene naštvaná, že jsem po knize sáhla... Ale!!!...
Já nejsem ten typ, který nedočítá knihy (a bože děkuji, že to tak je), protože:
a) ve druhé polovině byla kniha napínavá
b) ve druhé polovině byla jedna akce za druhou a bylo to skvělé počtení
c) ve druhé polovině mi docvaklo vše, ajúty a turnely a já byla ráda, že to chápu
d) kdyby kniha začínala druhou polovinou, tak je pro mne skvělá hned od začátku.
No, sečteno a podtrženo, kdyby autorka tak moc neprobírala život kdysi, ale nechala Ilan žít svůj život hned od začátku, bez představování minulosti, bez vysvětlování všelijakých pojmů, chytila bych se hned od prvních stran.
Možná si říkáte, že ty pojmy vysvětlit je potřeba, ale na konci knihy je abecední seznam pojmů a navíc, když by se například Ilan dostala před Nastereu, tak v tu chvíli by to mohlo být vysvětleno a díky tomu, že by to bylo rozvrženo na více stran, by to pro mne bylo přijatelnější, pochopitelnější...
"V jeho tváři jsem četla jako v čiré vodě, která na mě vždy čekala v kádi. Kapitánovo rozhodnutí bylo špatné, ale jinou možnost jsme neměli. Mohli jsme pokračovat v cestě a umrznout, nebo se pokusit přežít v jeskyni a doufat, že pro těchto sto let si hory své oběti už vybraly."
Jinak, hrdinka Ilan je moc příjemné dítě. Bojácné, ale přitom v mezích, a ke konci jde vidět změna v myšlení. Což je velké plus. Celá pětadvacítka mě okouzlila. Až zjistíte, co jsou zač, tak budete asi trochu smutní jako já, ale jinak to jsou pomocníci jedna báseň.
Hodně se v knize ukazuje stránka nenávisti mezi lidmi, kdy ti lepší odmítají mezi přijmout někoho z nižších vrstev. A také je tam kus upřímnosti, lásky, nesnášenlivosti, žárlivosti, smutku a radosti.
Autorka tam v tomto smyslu dokázala zakomponovat vše a po dočtení knihy jsem maximálně spokojená. Ale není to na plný počet za ten začátek..
Asi jsem jiná, asi jsem zlá, možná mě někteří budou nenávidět, ale já dávám knize 80%, protože pro mě to bylo trochu zklamání. Podle nadšených recenzí jsem opravdu čekala něco více...
Naslouchač
Petra Stehlíková
Originální česká fantasy z fascinujícího temného světa. Po Velké válce je svět rozdělen na dvě části, jedna je obyvatelná a druhá je zamořená jedovatými plyny. Obyvatelnou polovinu chrání štít, který čerpá energii ze zvláštního... více
