Nausika, dívka z Knossu

recenze

Nausika, dívka z Knossu (2015) / JanaT.

Nechte se přenést v prostoru a čase o 3 500 let zpět a poznejte Krétu v době jejího rozkvětu i zhouby, kterou přinesl výbuch sopky na ostrově Théra. A poznáte, že lidé se svými touhami, sny a obavami jsou stále stejní.

Ivona Březinová svůj příběh zasadila do kulis dávných a vzdálených. Nechala nám ochutnat plodů slunné Kréty, pozvala čtenáře do chudých příbytků krétských vesničanů i do honosných paláců, očima svých hrdinů nám zpřítomnila radost, prožívanou při starověkých slavnostech, i apokalyptickou hrůzu z běsnících živlů. Vždyť zničení ostrova Théra zemětřesením a výbuchem sopky, který navíc způsobil mocnou vlnu tsunami, bývá označováno za jednu z nejděsivějších živelných pohrom vůbec, a za příčinu úpadku minojské kultury zároveň. V doslovu autorka poskytne čtenářům základní informace o této katastrofě, pro přehlednost uvádí také abecední seznam mytologických postav a osob zmíněných v ději, dále též slovníček pojmů, které by čtenář nemusel znát. Za zmínku stojí také Nikkarinovy ilustrace, zejména naučná příloha o předmětech denní potřeby a oděvech tehdejších Kréťanů, a také mapa Středomoří, která doplní čtenářovo povědomí o místech, kde se odehrává děj.

Příběh zasazený do antických kulis však nepůsobí vzdáleně ani cize. Jeho hrdinové prožívají své lásky a touhy, křivdy a neštěstí tak, jako my dnes prožíváme ty své. A že věří v osudové řízení bohy na tom zdaleka nic nemění. Je jedno, kterým pravidlům své jednání podřídíme, stále máme svobodu v možnosti volby, a ta prokáže naši hodnotu a charakter. Tak se máme možnost vcítit do zoufalství Kalliope, která svou novorozenou dceru raději přenechala cizí ženě, aby byla vychována ve svobodě a volnosti. Nárok si na ni totiž činily kněžky Poseidonova kultu, kterým měl být život maličké Nausiky podle věštby a zvyklostí zasvěcen. Čekal by ji tvrdý a nebezpečný výcvik tanečnice s býky, ale také osamělý život budoucí kněžky, která se nesmí provdat. Kniha je o velké oběti a o hledání, zda nešlo o oběť zbytečnou.

V antické mytologii je lidský život předurčen a řízen vůlí bohů a tento předpoklad se připomíná nejen v příbězích, které chůva Theresa Nausice vypráví, Nausičin vlastní život jej potvrzuje tím, že ji k osudovému poslání coby talentovanou tanečnici navrací. Nausika tak svému určení neunikne, mohla si je ale sama svobodně zvolit.

V textu se nám nenápadně připomenou hlavní krétské mýty. (Autorka dokonce v závěru knihy uvádí jejich seznam i stranu, na které je naleznete. Mezi ty známější patří např. mýtus o Daidalovi a Ikarovi, o Mínotaurovi, Theseovi a Ariadné, z místních reálií vychází také příběh o zrození Dia či Athény a jiné.) Mýty měly lidem zprostředkovat základní poznání, skrze příběh se jim dostalo poučení, vzorů i špatných příkladů. Je to jako vyprávět dětem pohádky o souboji dobra se zlem, jenom trochu složitěji. Příběhy nás učí orientovat se ve světě, chápat souvislosti. Potřebujeme je i dnes. A ty moudré obzvláště.

Kalliope se probudila z těžkého snu, který se jí bude zdát ještě mnohokrát. Je sama, manžel Nausikleves odplul hned po svatbě na obchodní lodi do Egypta. Mladá žena dosud neví, že její muž se nikdy nevrátí a že ona čeká dítě. Proh... více

Komentáře (0)