Návrat z temnoty

recenze

Anotace: Bylo jí třináct, když se ztratila. Zmizela své rodině, přátelům, světu. Když se zčistajasna objevila, zjistila, že jí chybí velký kus sebe samé. Šestnáctiletá Angie Chapmanová se po třech letech od svého záhadného zmizení vrací domů. Z toho období si nic nepamatuje, jako by jí někdo vymazal všechny vzpomínky. Musí si poskládat příběh o všech hrůzách, které prožila, aby získala nazpět svůj život. Znepokojivý, avšak fascinující psychologický příběh o křehkosti lidské mysli, o léčivé síle odvahy, naděje a lásky.

Přiznám se, že zpočátku jsem se téhle knížky docela bála. Po přečtení anotace jsem si říkala, hloupá, hloupá, že ses do toho nevrhnula dřív. Určitě nelituju a předem vám říkám, že tohle si přečtěte.

Mám moc ráda psychologické příběhy, hodně jsem se jednu dobu zajímala o psychologii, takže jsem v tomhle docela náročný čtenář. Nespokojím se hned tak s něčím, musí to dávat smysl, musí to být založené na něčem skutečném a podloženém. Musí to stát za to. Tohle vážně stálo.

Kniha začíná, když se Angie vrací domů. Maminka ji láskyplně přivítá, doslova v slzách. Po třech letech. A co je na tom zvláštní? Angie si nic nepamatuje. Neví jak se dostala z tábora domů, neví, proč má dlouhé vlasy, proč je štíhlejší, proč má v rodném listu datum narození před šestnácti lety (a to je jí teprve třináct), proč má po těle jizvy, proč mívá různě dlouhé výpadky...

Hned z počátku se dozvíme, že Angela trpí disociační poruchou osobnosti, která člověku pomáhá vyrovnat se s nějakým obrovským traumatem. Všichni zjišťují, co se s ní stalo, kam z tábora zmizela a jak. Ale vždyť se přece nic nestalo?

Disociační porucha osobnosti není nic zábavného. Měnit se v jiného člověka a nemoct to ovládat. Jaké to asi je, mít v sobě někoho třeba jiného věku, jiného pohlaví, jiných zálib, znalostí, zkušeností, vzpomínek a zážitků? A může jich v sobě mít člověk víc?

Angie je mladá dívka, která zažívá běžné problémy dospívání. S tím, že trpí amnézií a je středem vyšetřování únosu. Má problémy s rodinou, která ji samozřejmě miluje, ale poslední tři roky jim všichni radili, aby se na dceru pokusili zapomenou a posunout se dál. Má problémy s první láskou, má problémy se zapadnutím do bývalé party svých přátel. Dost záležitostí najednou pro jednu mladou slečnu.

Tento příběh je velmi čtivý, poutavý, moc dobře napsaný. Rozdělen na tři části Ty, My, Já. Jednou psáno v ich-formě, jednou v er-formě. Chvíli mi trvalo si na to zvyknout, hlavně jsem přemýšlela proč to tak je a když se mi to vysvětlilo, skvěle to zapadlo do konceptu a nerušilo mě to, spíš mi to dodávalo další rozměr.

Nesmím zapomenout na obálku, obrázek je symbolický, nedozvíme se to však hned, musíme se k tomu dopátrat. Na omak je příjemně měkká a moc dobře se drží v ruce.

Pokud se tedy vrhnete do čtení tohoto dílka, nečeká vás, jak jsem se bála já, černá barva a samota všude kolem. Čeká vás příběh mladé ženy, která toho prožila opravdu hodně a dozvíte se, jak se s tím vším vyrovnává a zda se jí to podaří překonat.

Bylo jí třináct, když se ztratila. Zmizela své rodině, přátelům, světu. Když se zčistajasna objevila, zjistila, že jí chybí velký kus sebe samé. Šestnáctiletá Angie Chapmanová se po třech letech od svého záhadného zmizení vr... více

Komentáře (0)