Nemusíš! Jen se ozvi.
recenze
Nemusíš! (2020) / lucie.svobodovaPoutavá výpověď o ženských osudech a jejich vnitřních bojích.
Autorka se zaměřuje na dvě ženy, Katku a Marii, které na první pohled vedou zcela odlišné životy, ale přesto sdílejí podobné dilemata a touhy.
Téma osobní svobody, tlaku společnosti a očekávání druhých je zde klíčové, a Dagmar brilantně zachycuje, jak ženy čelí nejen externím vlivům, ale také vnitřním tlakům, které je svazují.
Příběh se zaměřuje na každodenní situace, které ženy zažívají – od rolí matek a manželek až po tlak být stále „dokonalá“ a plnit očekávání ostatních, aniž by se ženy skutečně zaměřily na své vlastní potřeby.
Zajímavý je kontrast mezi těmito dvěma hrdinkami, které, ač na první pohled velmi odlišné, bojují s podobnými problémy – očekáváními, která na ně klade rodina, společnost, a především jejich vlastní nevyřčené touhy.
Hlavní myšlenkou knihy je odvaha žen říct „Nemusím!“ a vystoupit z rolí, které jim nebyly přirozeně dány, ale které na ně byly v průběhu let “uvaleny.
Autorka zobrazuje Katku a Marii jako zástupkyně mnoha žen, které se cítí uvězněny ve svých životech a touží po změně, ale zároveň mají strach ji udělat. Tento vnitřní konflikt je klíčovým prvkem, který se prolíná celým příběhem.
Styl vyprávění je přímý, odvážný a někdy i lehce ironický, což dodává knize potřebnou dynamiku. Nešetří ani humorem, který je často jemně zasazen do situací, které by jinak působily těžce.
Díky tomu je čtení příjemné a zároveň lehce znepokojivé, protože se zamyslíme nad svými vlastními životy a rozhodnutími.
Neděláme také něco proti své vůli? Jen kvůli tomu, že bychom “měly? Že se to od nás očekává?
Nemusíš! je tedy nejen příběhem žen, ale také výzvou k tomu, aby ženy začaly více poslouchat své vlastní touhy a potřeby, a nebály se říct "ne" všemu, co jim nevyhovuje.
Kniha je inspirací k tomu, aby se ženy nebály hledat svou vlastní cestu, i když to může znamenat vzdát se společenských očekávání a udělat krok do neznáma.
Nemusíš! Dagmar Digma Čechová
Můžeš znovu naleštit konferenční stolek, aby si na něj manželovi kamarádi mohli odložit pivo a nohy. Můžeš vychovávat děti v podstatě sama, ignorovat svou vnitřní lvici toužící po řádném soustu vášně, smířit se s tím, že nic novéh... více