Není problém jako Problém (aneb kniha plná rozporů)

recenze

Kvílející schodiště (2014) / Marthas

Každý si myslí, že ví, co znamená "mít problém", pokud jste ale hrdinou nového románu Jonathana Strouda, tak víte, že mít problém není tak hrozné jako Problém samotný...

Lucy Carlyleová se narodila do rodiny, kde se dědí Talent a jako sedmá dcera matky s Talentem. Takže se počítá s tím, že jí její péči oplatí, že ta péče stála za houby už nikoho nezajímá...
Už od ranného věku Lucy zjišťuje, co to obnáší mít Talent, vidí, to co dospělí nevidí, slyší, co dospělí neslyší, z předmětů cítí jejich aury...
Jelikož je její talent dostatečně silný, silnější než u jejích sester, neskončí v noční hlídce ale může se ucházet o místo v agentuře, kde prochází výcvikem, a brzy už živí celou rodinu, jednoho dne se ale stane něco hrozného....

Co se stane, co bude Lucy dělat, jak se uživí, to vše a mnohem více, o jejích problémech ale hlavně o Problému samotném se dozvíte v prvním dílu nové série Jonathana Strouda.

Na prvním místě bych chtěla podotknout, neudělejte tu chybu jako já a pokud jste četli autorovu předchozí sérii, nečekejte něco stejně zajímavého, ano tato kniha má spousty přívlastků ale že by mě opravdu zaujala, se zatím úplně nestalo, ano hororový námět je stejně vypracovaný do detailu (důkazem může být i slovníček pojmů, o kterém jsem dlouho nevěděla a řeknu vám, nijak mi nescházel), obálka je stejně povedená ale styl psaní, alespoň se mi zdá, je naprosto odlišný od Bartimaeovy kroniky anebo je odlišný v těch důležitých aspektech, které odlišují dobrou knihu od té méně povedené.

Jistě i v Bartimaeově trilogii, byly místy dost dlouhé popisy, ale to, co tomuto románu obzvlášť, s prominutím, chybí, není Bartimaeus jako takový ale nějaká opravdu zajímavá postava, kterou si oblíbíte a která bude svým humorem ozvlášťňovat, jinak velmi suchý styl vyprávění.
Jistě kniha je místy velmi napínavá ale místy i velmi nudná, ano kniha má jistou mrazivou atmosféru, která je ale většinou nakonec zabitá zdlouhavým popisem např. čajového servisu anebo něčeho mnohem nechutnějšího...
Knize ani moc nepřidá, že dějová kontinuita je naprosto rozkouskovaná a členění do kapitol takové, že se vám může prostě stát, že vám bude dost dlouho trvat, než si celý děj poskládáte, tak jak po sobě následoval, někomu to vadit nemusí, mě to ale vadilo.
Postavy, se mi zdá, kopírují postavy z předchozí série, máme tu nadaného studenta, který se snaží mermomocí i přes všechny nesnáze dostudovat, učitele, který nevěří v jeho schopnosti a následně se cítí ohrožen velikostí jeho talentu a riskéra, který vždy rozproudí akci i s reakcí, co tím přesně myslím, se dozvíte, když si to přečtete.

Když to shrnu zajímavý námět s hororovou tématikou detailně propracovaný, hezká obálka, žádný vtip a celkově to vše zabité snahou mermomocí se vymanit ze stínu právě Bartimaeovy kroniky anebo navázat na její úspěch, to posuďte sami, protože jinak si nedokážu vysvětlit, jak se mohlo stát, že pan Stroud napsal něco tak veskrze průměrného. Takže knihu hodnotím jako průměr třemi hvězdami a ani o chlup víc a doporučila bych ji pouze těm, co mi nevěří a chtějí si na ni názor udělat sami anebo těm, co jsou tzv. náročnější čtenáři a nedoporučila bych ji právě milovníkům předchozí série, protože to, co je v této sérii, se mi zdá, tu bohužel už bylo a bylo to mnohem lepší...

Ps: Přesto mě ale zajímá, jak to bude pokračovat a předpokládám, že každý, kdo se dostane až na konec, se mnou bude souhlasit, možná bude ještě zajímavé sledovat další vývoj děje, takže to zkuste a udělejte si názor svůj, netvrdím, že se to nemůže líbit absolutně nikomu.)

---

Kvílející schodiště Jonathan Stroud

Už více než padesát let sužuje Británii děsivá epidemie duchů. Vznikla řada parapsychických vyšetřovacích agentur, které se snaží zneškodňovat nebezpečné přízraky. Lucy Carlyleová přijíždí do Londýna v naději, že si vybuduje úspě... více

---

Komentáře (3)

Přidat komentář

---